Teplice a okolí, 1. díl

Město Teplice je posazeno do malebné krajiny mezi Českým středohořím a masivem Krušných hor. Léčebné účinky zdejších teplých pramenů znali lidé od pradávna. Podle kronikáře Václava Hájka z Libočan objevil horký pramen již v roce 762 zcela náhodně pasáček vepřů. Následné využívání těchto pramenů dalo vzniknout lázeňství v Teplicích, které město proslavilo. „Salón Evropy“ nebo „Malá Paříž“ – tak se v 19. století říkalo Teplicím, lázeňskému městu, které v té době vystupovalo ke svému vrcholu slávy.Avšak i v dnešní době má město co nabídnout svým návštěvníkům a obyvatelům. Nelze pominout dlouhé a bohaté tradice, poskytování společenských, kulturních a sportovních příležitostí spojených s lázeňstvím. Tak, jako jsou s Teplicemi od počátku spojené lázně, tak je s nimi bytostně spjata i zábava, kultura a společenské události.
Nicméně i Teplice si však nesou zátěž poškození a exploatace, zvláště z minulého století. Tato situace se ale, zejména v poslední dekádě, radikálně zlepšila. Stav ovzduší i celého životního prostředí se zlepšil natolik, že z města, přednedávnem ještě vyhlášeného svými smogovými situacemi, se stalo místo s minimálními koncentracemi znečišťujících látek v ovzduší a slovo inverze zde má již zas jen svůj přirozený meteorologický význam.
Okolní příroda, dříve tolik devastovaná těžbou a průmyslem, oživuje a vzkvétá. Ani město samotné však nezaostává a neustále zlepšuje životní podmínky svým obyvatelům a hostům. Cílevědomě je tak naplňován obraz města jako rozkvetlé zahrady či parku, která skýtá nejlepší podmínky pro tradiční lázeňskou léčbu i odpočinek a moderní způsob života svých obyvatel.
Pozvánka na procházku
I já jsem navštívila toto severočeské lázeňské město a dovoluji si vás pozvat na krátkou procházku po jeho historickém centru. Náš výlet začneme v jeho nejstarší části, na Zámeckém náměstí. Jeho jižní část zaplňuje mohutné průčelí klasicistního zámku, v němž dnes sídlí regionální muzeum s expozicemi zaměřenými na pravěk severozápadních Čech, umění gotiky, renesance a baroka, lázeňství a vývoj keramické výroby v regionu. Dále je v tomto muzeu k nahlédnutí poutavá výstava hodin, numismatické sbírky a pěkně upravené zámecké interiéry s dobovým vybavením. Tato rozlehlá stavba prošla dlouhodobým stavebním vývojem. Na počátku byla klášterem, jehož románská krypta je dnes přístupná na zámeckém nádvoří, v 15. století z něj vznikla hradní tvrz, která se ve druhé polovině 16. století proměnila v renesanční zámek a dalšími úpravami postupně nabyla dnešní podobu.
Zámecké náměstí přejdeme na jeho severní část, kterou zakončuje barokní kostel sv. Jana Křtitele, postavený v letech 1700 – 1703 Kristiánem Laglerem, teplickým stavitelem. Barokní budova děkanství s rokokovou páskovou ornamentikou přiléhá k severní straně náměstí. V této straně mě zaujal svou střízlivou vyvážeností klasicistní dům Zlatý kříž, v němž se roku 1813 sešli evropští panovníci, aby dojednali společný postup proti Napoleonovi.
Na západní části náměstí pak můžeme spatřit klasicistní hotel Prince de Ligne, před nímž stojí ojedinělý sochařský skvost – morový sloup od velkého českého umělce, sochaře M.B.Brauna.
Dále se můžeme vydat do Zámecké zahrady. Projdeme okolo kasina, dříve Zahradního a plesového pavilonu. Nedaleko této budovy je umístěna socha Ludwiga van Beethovena, vytvořená sochařem Václavem Kyselkou. Tato plastika dosvědčuje dávnou přítomnost tohoto velkého hudebníka v Teplicích. Zámecká zahrada byla v roce 1788 upravena do dnešní podoby anglického parku se dvěma rybníky, nespočetnými sochami a malými stavbami, altánky. V minulosti byl zámek směrem do parku rozšířen v divadlo, v němž dnes můžeme navštívit muzejní knihovnu.
Projdeme-li ze zámeckého náměstí kolem budovy děkanství, uvidíme renesanční Kolostujovy věžičky zdobené psaníčkovými sgrafity. Dnes tento zajímavý objekt slouží jako stylová restaurace s venkovním posezením na terase.
Poté sejdeme terasovité Ptačí schody, které se nacházejí vedle místa, kde se dříve chovali bažanti a zpěvní ptáci. Proti nim stojí socha W.A.Mozarta od Franze Metznera.
Jižně od Ptačích schodů se rozkládá rozsáhlý lázeňský komplex Beethoven.
Směrem na sever spojovala zámecké náměstí Dlouhá ulice s tržním rynkem, dnešním náměstím Svobody, na kterém se dříve lidé shromažďovali, odehrával se zde hospodářský život města a stála zde městská radnice. Ta byla na počátku 19. století vybourána a místo ní byla roku 1807 postavena radnice klasicistní, doplněná o další budovu. V roce 1816 byla z bohosudovského kláštera přivezena barokní kašna se sochou P.Marie, která na náměstí stojí dodnes.
V další části našeho putování navštívíme okolí Teplic. Přiblížím vám nejzajímavější turistické cíle Teplicka, které jsem měla možnost během pobytu v této lokalitě navštívit.
Fotogalerie
Autor: Petra Bártová