Svatý Jan pod Skalou

Obec Svatý Jan pod Skalou se nachází necelých 20 km jihozápadně od Prahy, nedaleko města Berouna a Loděnice.
Celá obec je situována v srdci národní přírodní rezervace Karlštejn. Atraktivnost tohoto krásného místa přiměla již v minulosti k vytvoření první, nejstarší značené turistické cesty v Čechách – cesty Vojty Náprstka.
Historie místa
Svatý Jan pod Skalou je jednou z nejmalebnějších obcí Národní přírodní rezervace Český kras. Oplývá četnými přírodními krásami a nachází se zde mnoho historických památek. Svoji historii počítá od konce 9. století, kdy se zde podle legendy, v jeskyni pod mohutnou skalní stěnou, usadil první český křesťanský poustevník Ivan.
Úcta k Ivanovi se šířila do dalekého okolí a význam tohoto místa vzrůstal. R. 1661 zde byl na místě starého kostela vystavěn nový, velký barokní kostel sv. Jana Křtitele, jehož projekt vypracoval italský stavitel Carlo Lurago. V r. 1711 kostel přestavěl Krištof Dienzenhofer. Podle svatojánského kostela dostala pak jméno i zdejší obec.
Kostel sv. Jana Křtitele a jeskyně sv. Ivana
Je to raně barokní stavba mohutných rozměrů s bohatou vnitřní výzdobou. Na hlavním oltáři je velký obraz „Zjevení sv. Jana Křtitele poustevníku Ivanovi“ z r. 1695. Nad oltářem stojí velký kříž, který sem byl kdysi darován od poutníků ze Starého města pražského. Původně stával na památném Karlově mostě v Praze. Na kruchtě je veliký barokní obraz (3,5 x 6 m) „Položení základního kamene zdejšího kostela“ od Joachyma Bachmana. Vzácná je mramorová křtitelnice, na niž najdeme letopočet 1576. Uprostřed kostela stojí bohatě zdobený náhrobek sv. Ivana, kde je umístěna postříbřená a pozlacená schránka s ostatky poustevníka Ivana. Kostel je propojen se starým skalním kostelem – jeskyní sv. Ivana. Vedle památek na poustevníka je zde také krypta a staré náhrobní kameny opatů kláštera. V části jeskyně je zachována přirozená travertinová jeskyně, zdobená původní krápníkovou výzdobou.
Hned vedle kostela, pod oknem Ivanovy jeskyně vyvěrá silný pramen léčivé vody, Pramen svatého Ivana. Voda ze zdejších pramenů byla v minulosti stáčena do lahví a prodávána jako minerální voda „Ivanka“.
Areál benediktinského kláštera
Z původních nejstarších staveb benediktinského kláštera se dochovala jen věž kostela. Konvent kláštera začal stavět ihned po dostavbě kostela v roce 1661 opat Matouš Ferdinand Sobek z Bilenberka. Stavba byla velmi náročná a byla dokončena čtvrtou – západní stranou v roce 1726. Úplně byl klášter dostavěn roku 1731 opatem Koterovským vnějšími úpravami na přední straně kláštera. Významnými místnostmi kláštera jsou refektář a prelatura. Refektář (později jídelna pro lázeňské hosty) je bohatě zdoben barokními freskami a unikátními plastikami s výjevy ze života sv. Ivana. Na hlavní klášterní chodbě je umístěna socha sv. Jiří. Na dvoře konventu stojí socha sv. Ivana, která dříve stávala v polích.
Kaple sv. Kříže
Pod dominantní skálou převyšující úroveň návsi o 159 metrů najdeme na táhlém nižším skalním hřbetu kapli Povýšení svatého Kříže. Podle pověsti stojí právě na místě, kde došlo k setkání sv. Jana Křtitele s poustevníkem Ivanem, na místě, kde světec daroval Ivanovi dřevěný kříž k vymítání zlých duchů. Roku 1602 zde nechal polní maršál Heřman Kryštof Russworm (generál vojsk císaře Rudolfa II.) postavit z červeného mramoru kamenný kříž a po jeho stranách sochy sv. Ivana a sv. Jana Křtitele. V roce 1714 nechal zdejší opat Koterovský zbudovat nad tímto sousoším kapli. V roce 1997 byla kaple i sousoší zrestaurováno Svatojánskou nadací.
Kaple sv. Maxmiliána
Na svatojánském hřbitově stojí překrásná kaple postavená v novogotickém slohu stavitelem Grüberem z Mnichova. Bernard Grüber byl profesorem architektury na Karlově univerzitě v Praze. Kamenické práce provedl pražský kameník František Jedlička. Zakladatelem kaple byl Maxmilián Berger, někdejší majitel budovy zrušeného svatojánského kláštera. Kaple byla postavena v letech 1847-49 jako hrobka rodiny Bergerových. Nákladem obce za vydatné pomoci státu byla v sedmdesátých letech provedena generální oprava kaple.
Mariánské sousoší
Před dnešním hotelem Obecná škola stávalo starobylé kamenné sousoší Panny Marie, sv. Ivana a sv. Jana Křtitele. Posledně jmenované dvě sochy zdobily od roku 1731 budovu klášterní prelatury. Roku 1801 musely být sneseny. Byly umístěny po stranách raně barokní sochy Panny Marie. Z těchto tří postav se nám dochovala pouze socha sv. Jana, obnovená kolem roku 1950. Ostatní dvě sochy se do dnešních dnů bohužel nedochovaly.
Jak se tam dostat
Autobusem – víkendový autobus odjíždí z Prahy-Zličína přes Loděnice v 8.40. Lze použít jako dopravu do Svatého Jana anebo do Loděnic, odkud vede přístup do Solvayových lomů.
Pěšky – nejblíže je to do Svatého Jana pod Skalou po modré značce z Vráže (možno dojet autem po dálnici anebo vlakem) – 3 km, po červené z Berouna – 6 km anebo po červené z Karlštejna – 8 km.
 
    Zdroj: a , www.mesto-beroun.cz