Jeskyně a archeologie – tip na výlet za dobrodružstvím

30. 9. 2015

Při výzkumu jeskyní nalézáme pozůstatky dávných organismů. Už v samotném stavebním materiálu krasových jeskyní nacházíme pozůstatky obyvatel dávných moří v podobě ulit a zkamenělin. V jeskynních sedimentech pak jsou obsaženy například kosti a zuby drobných obratlovců, které sem přinášejí nejčastěji predátoři, zejména sovy, jako zbytky své kořisti. Dalším způsobem, jak se kosterní pozůstatky mohou dostat do jeskyní, jsou propady s povrchu nebo splachy ponorných toků.
Fosilní nálezy pozůstatků živočichů nacházeli již první lidé. Pravděpodobně počátky různých pověstí o obludách a dracích mají základ právě v nálezech kostí, zubů a drápů velkých zvířat dob ledových, jako byli jeskynní lvi, hyeny, medvědi, velcí sudokopytníci nebo mamuti. Lidí zde se usídlující pak zanechali kromě zbytků ohnišť také jejich opálené a ohořelé kosti.
Tyto nálezy odrážejí složení společenstev obratlovců, kteří obývali jeskyni nebo se vyskytovali v jejím okolí v určitém období jejího vývoje. Nejnápadnější jsou kosti velkých savců. Mnohem méně nápadné jsou pozůstatky drobných obratlovců – žab, hadů, ptáků nebo savců – hlodavců, letounů či zajíců.

Jeskynní archeologie se zaměřuje hlavně na zkoumání jeskynních výplní. Prostor jeskyní je uzavřen před rušivými vlivy. Je chráněným prostorem, v němž je konzervován sled vrstev vytvořených za delší časové období, včetně dokladů o podmínkách jejich vzniku.
Již přes 200 let se v evropských jeskyních kope. Metody a dokumentace nálezů byly donedávna nevyhovující a vžitá preference paleontologických nálezů mnohdy poškodila poznání situací a nálezů z mladšího období.
Vztah člověka a jeskyně patřil vždy k poutavým otázkám dějin. Antika znala svět lidské skupiny bydlící v jeskyních – troglodyty, které chápala jako příznak zaostalosti a kuriozitu.
Záměrný archeologický výzkum se začal rozvíjet až počátkem 19. století, v druhé polovině prožíval svůj „zlatý věk“, který přinesl objevy pozůstatků vymřelých forem člověka – neandertálců a první rozpoznatelné doklady „jeskynního umění“ v jeskyni Altamira. Od poloviny 20. století se zkoumá ve spolupráci s dalšími obory již natolik komplexně, že se vytěží z jeskyní více informací, než se jich při výzkumu zničí. Během dvou staletí se tak podařilo nashromáždit obrovskou sumu poznatků, na jejichž základě je možné poznat alespoň v hrubých rysech vývoj podoby historicky proměnlivých vztahů mezi člověkem a jeskyní.

Čtrnáct veřejnosti zpřístupněných jeskyních v Čechách a na Moravě nabízí kromě možnosti obdivovat krásy jejich krápníkové výzdoby také poučení v  navazujících expozicích. Na webových stránkách Správy jeskyní ČR se dozvíte mnohé o zpřístupněných jeskyních a novinkách či akcích v nich.
Otevírací doby, ceny vstupného, teploty v jeskyních i délky prohlídek naleznete na www.caves.cz