Hrady a zámky České republiky

Již za měsíc se otevře většina bran našich hradů a zámků. Oblíbená místa pro výlety s rodinou a dětmi. Pro Vaši inspiraci přinášíme pár tipů na zajímavé hrady a zámky z ČR. Čerpali jsme z partnerského webu www.vyletnik.cz, který popisuje snad všechny dobré turistické cíle v Čechách a na Moravě. Mnoho dalších tipů a fotografií najdete v naší rubrice Hrady a zámky.

Trojský zámek – Praha 7

Stavba raně barokního zámku Troja byla zahájena v roce 1679 hrabětem Václavem Vojtěchem ze Šternberka. Autorem projektu Trojského zámku byl architekt francouzského původu Jean Baptiste Mathey. Středem a dominantou celé hmoty stavby je velký sál, z něhož se do obou stran rozbíhá chodba s enfiládou přilehlých salónů. Po stranách stavbu vertikálně i horizontálně ukončují dvoupatrové věžovité belvedery. 

Červená Lhota – Česká Kanada (Jižní Čechy)

Co by to bylo za dobré tipy na hrady a zámky v ČR, kdyby zde chyběl romantický novogotický zámeček uprostřed rybníka. Pův odně tvrz, v 16. století přestavěná do renesanční podoby (Kábové z Rybňan), rozšíření a úprava 16. až 17. století za Viléma Rúty z Dírného, štuková výzdoba interiéru (Giov.Tencalla, I.Cometa. Romantické úpravy z 19. století částečně odstraněny. Zámek je dobře udržován, veřejnosti přístupný.

Špilberk – Brno (Jižní Morava)

Nejvýznamnější brněnská památka, vykreslující svou linií dominantní siluetu města. Hrad byl založen Přemyslem Otakarem II. ve 13. století a více než sedm set let sloužil jako rezidence moravských markrabat. V 18. století se po přestavbě stal mohutnou barokní pevností, posléze nejtěžším vězením rakouské monarchie, vojenskými kasárnami, koncentračním táborem (kasematy) a nakonec muzeem. Nejen při obléhání Brna Švédy dokázal svoji výjimečně strategickou pozici. 

Zámek Zákupy – Českolipsko (Severní Čechy)

V letech 1541-1552 byl Zdislavem z Vartenberka postaven renesanční zámek, který v 17. století přestavěl Julius Franz von Sachsen-Lauenburg do dnešní podoby. Od roku 1815 byl titulárním vévodou zákupským syn Napoleonův František Josef Napoleon, zvaný Orlík, který však Zákupy nikdy nenavštívil. Od roku 1849 užíval zákupský zámek odstoupivší rakouský císař Ferdinand Dobrotivý s manželkou Marií Annou a skromným dvorem. V letech 1850-1851 prošel zámek (zejména jeho interiéry) úpravami ve stylu druhého rokoka. Na výzdobě se podíleli malíř Josef Navrátil a sochař Václav Levý. Dne 1. července 1900 se v zámecké kapli konala svatba následníka trůnu Františka Ferdinanda d`Este s hraběnkou Žofií Chotkovou. 

Kravaře – Opavsko (Severní Morava)

První písemná zmínka z r. 1224, od druhé poloviny 13. stol. v držení Kravařských ze Šlevic do konce 16. stol., pak několik dalších majitelů. V letech 1721-1728 za Jana Rudolfa Eichendorfa byla původní tvrz přebudována v duchu vrcholného baroka pravděpodobně vídeňským architektem J. L. Hildebrandem. Po r. 1920 převzal zámek československý stát a byl účelově využit, v r. 1937 těžce poškozen požárem. Po provizorní opravě proběhla v letech 1952-1970 generální oprava a v zámku vybudováno Muzeum Ostravské operace (do r. 1989). V r. 1997 zpřístupněna barokní zámecká muzejní expozice ze sbírek Slezského zemského muzea a dalších zámků Moravskoslezského kraje. Z původních interiérů zachována jen pozdně barokní zámecká kaple. 

Český Šternberk – Posázaví a Benešovsko (Střední Čechy)

Hrad, tyčící se nad řekou Sázavou, zdobí tento kraj již od počátku 13. století. Založil jej Zdeslav z Chlumce nad Cidlinou, syn Diviše z Divišova, který se psal po Šternberku poprvé v roce 1242. Hrad se poté stal rodovým sídlem pánů ze Šternberka. Hradní kaple z konce 13. století je nejstarší známou gotickou kaplí šlechtického hradu v Čechách. Prohlídková trasa vede patnácti bohatě zařízenými prostorami, zavede nás například do rytířského sálu, do kaple sv. Šebestiána, či do pracovny Jiřího Šternberka. Zcela ojedinělá je zdejší šternberská sbírka dobových grafických listů, námětově zaměřených k dějinám třicetileté války. 

Zámek Kroměříž – Haná, Olomoucko (Střední Morava)

Zámek postavený v raně barokním stylu. Byl postaven na místě staršího gotického až renesančního sídla. Dnešní podoba je čtyřkřídlá. V osmnáctém století zámek vyhořel, ale byl znovu opraven. Na zámku se nachází velká obrazárna čítající kolem 500 děl klasických světových mistrů, jakými byli Tizian, Hans von Aachen a další. Návštěvníkům jsou přístupny zámecké interiéry, kaple, knihovna a sala terrena. K zámku patří i Podzámecká zahrada v anglickém stylu, volně přecházející na přírodní park. Najdeme zde spoustu rozličných staveb inspirovaných mnohými světovými stavbami (např. Čínský altánek) či minizoo.

Hrad Kost – Český ráj (Východní Čechy)

Hrad na pískovcové skále při styku tří údolí – Plakánek, Prokopské údolí a údolí Černého rybníka, zřejmě založen v 1. polovině 14. století Benešem z Vartemberka, po r. 1414 majetkem Mikuláše Zajíce z Házemburka, na počátku 16. století tehdejšími majiteli panství Šelmberky zbudován nový, tzv. šelmberský palác, po r. 1524 majiteli hradu Bibrštejnové, přístavba paláce dodnes zvaného bibrštejnský. V letech 1632-1634 Kost majetkem Albrechta z Valdštejna, po jeho násilné smrti konfiskován, r. 1635 vyhořel. Od r. 1637 majiteli panství Černínové z Chudenic. R. 1690 starý vartemberský palác vyhořel a zřítil se, na jeho mmístě vystavěna sýpka. Po zdlouhavých dědických sporech mezi potomky sester Evžena Vratislava Netolického Kost připadla rodině dal Borgo z Pisy, která jej vlastní dodnes.  Na Kosti, podobně jako na dalších hradech a zámcích v Č,R se pravidelně konají zajímavé akce (zejmona o vákendech).

Jaroměřice nad Rokytnou – Třebíčsko (Vysočina)

Zámek patří mezi největší a nejmonumentálnější zámky v Evropě. Je postaven ve stejnojmeném městě a lemujího nádherné a veliké zahrady. Zámku předcházela středověká tvrz a po té zámek renesanční, který byl na počátku 18. století přestavěn na zámek barokní. Současně se zámkem vznikala zámecká zahrada.

Zámek Kozel – Plzeň a okolí (Západní Čechy)

Klasicistní lovecký zámek postavený na konci 18. století pod vedením stavitele Václava Haberditze pro Jana Vojtěcha Černína. Čtyřkřídlá přízemní budova kolem obdélníkového vnitřního nádvoří byla podle návrhu Ignáce Palliardiho doplněna o dvě dvojice budov – kapli s jízdárnou a protějškem lokajnu s konírnou, čímž vznikl celistvý areál. Zámecká architektura je příkladem raně klasicistní stavby. Do výzdoby zámku se významně zapsal malíř a dekoratér Antonín Tuvora, který technikou al secco vymaloval plochy většiny místností. Veřejnosti přístupná interiérová expozice je vytvořena z dobového mobiliáře, který je ukázkou umění a řemesla z období rokoka a klasicismu. Zámecký areál je zasazen do rozsáhlého přírodně – krajinářského parku.