Bystřice pod Hostýnem

Bystřice pod Hostýnem leží na úpatí Hostýnských vrchů v nadmořské výšce 308 metrů. Nad městem se vypíná nejvýše položené poutní místo na Moravě Svatý Hostýn (718 m.n.m.).
Okolí Bystřice pod Hostýnem osídlili už asi 200 let před naším letopočtem Keltové. Nejstarší písemná zpráva o Bystřici pod Hostýnem pochází ovšem až z 8. ledna 1368. V té době byl sídlem vrchnosti hrad Obřany, ale po jeho opuštění v 15. stol. se centrem panství stala Bystřice, kde již tehdy stála tvrz.
Po delší vládě rytířů z Víckova získal panství sňatkem Václav Bítovský z Bítova, aktivní účastník protihabsburského povstání, popravený r. 1628 v Brně. Konfiskované panství obdrželi darem Lobkovicové, od nichž Bystřici koupil r. 1650 hrabě Rottal. Po vymření Rottalů r. 1762 a po vystřídání dalších majitelů zdědili r. 1827 panství Loudonové, potomci známého vojevůdce. Byli nadšení botanikové, a tak se do dnešní doby v Bystřici dochovala vzácná, více než 150 let stará platanová alej, která nemá v naší republice obdoby.
Z poloviny 19. stol. se zachovaly dva podrobné popisy městečka, v nichž se poprvé zmiňují zdejší Lázně. Léčily se tu nemoci dýchacího ústrojí, a to čerstvým vzduchem, žinčicí a ovčím mlékem.
Na konci 19. století se město stalo známým nejen jako významné poutní místo, ale především díky Michaelu Thonetovi. Ten zde založil roku 1861 tehdy ve světě ojedinělou továrnu na ohýbaný nábytek. Někdejší Thonetova továrna, dnes TON, dodává židle do celého světa i dnes.
20. století si vyžádalo od bystřických občanů nesmírné oběti na hrdlech i statcích. Bouře obou světových válek ji poznamenaly přítomností vojsk německých a ruských. Za 2. světové války byla na Bystřicku silná odbojová činnost, působila zde např. organizace Clay – Eva aj.
Dnes je toto přírodními krásami obklopené město domovem 8 787 obyvatelům a je vyhledávaným místem turistů, cyklistů, ale také proslulým centrem nábytkářského průmyslu. Zvlněná krajina se spoustou značených turistických tras láká milovníky procházek i houbaře. Dobré jsou i místní lyžařské sjezdovky, lyžařské běžecké tratě a cyklostezky. Možnosti rekreace nabízí i letní koupaliště a hřiště minigolfu. Ve městě jsou 2 základní a 2 střední školy. Je zde 1 fotbalové hřiště a 1 koupaliště.
V Bystřici se bohužel nezachovalo mnoho památek. Pravděpodobně nejlákavějším místem zůstal chrám Nanebevzetí Panny Marie na sv.Hostýně, evropské mariánské poutní místo. Přímo v Bystřici pod Hostýnem najdeme někdejší Laudonský zámek, kostel sv. Jiljí na náměstí či bývalou Thonetovu vilu. Neméně zajímavý je i Laudonský hřbitov.
Městské informační centrum
Pod Platany 1
768 61 Bystřice pod Hostýnem
tel. + fax 573 501 901
e-mail: [email protected]
www.mubph.cz
Zámek
V polovině 15. stol. nechal Milota z Tvorkova v místech dnešního zámku postavit tvrz. Po jejím požáru roku 1594 opravili Bohunka z Víckova a Václav Bítovský do dnešní podoby renesanční zámek. Po stavovském povstání byl zámek zkonfiskován. Za vlády rodu Rottalů roku 1650 byl zámek klasicistně přestavěn Františkem Antonínem Grimmem. Poslední majitelé Laudoni vyzdobili sály malbami a při zámku měli pozoruhodný park. V součastné době je zámek ve vlastnictví města.
Prohlídka zámku:
duben – říjen Po – Pá 10.30 a 14.30
Výstava:
duben – říjen denně 9.00 – 12.00 a 13 – 16.00
Městské muzeum a expozice Oldřicha Drahotušského:
duben – říjen Po – Pá 9.00 – 12.00 a 13.00 – 16.00
Stálá expozice Vojmíra Vokolka:
duben – říjen Po – Pá 9.00 – 12.00 a 13.00 – 16.00
Jinak po předchozí domluvě na informačním centru!
Kostel sv. Jiljí
z r. 1744. Nechal jej postavit hrabě František Antonín z Rottalu, stavitelem byl Tomáš Šturm. Na hlavním oltáři stojí bývalý hostýnský stříbrný obraz Panny Marie, zvaný Rottalovský. Kostel vymaloval a vyzdobil freskami Jano Köhler, z původních maleb se však zachovaly jen některé. Uprostřed nad hlavním oltářem je rodový erb Jana Jakuba Leonarda della Rovere di Monte l´Abbate, který dal roku 1763 příkaz k opravám zámku i kostela.
Laudonský hřbitov
Nachází se pod posvátnou horou Sv. Hostýn za dnešním hřbitovem. Zbudovat jej nechal pro svůj rod roku 1894 majitel bystřického panství a držitel Hadersdorfu Arnošt, svobodný pán z Loudonu, potomek slavného generála. Součástí hřbitova je i malá kaplička vyzdobena freskami malíře Hanuše Schwaigera.
Městský park Zahájené
Je největší částí ucelené zeleně ve městě. Má rozlohu 9ha. V jeho areálu je dětský koutek, koupaliště, hřiště minigolfu a zahradní restaurace. S parkem sousedí i sportoviště – tenisové kurty a fotbalový stadion.
Sv. Hostýn
736 m vysoká hora mohutně vypínající se nad Bystřicí pod Hostýnem.
První osadníci Sv. Hostýna byli Keltové (asi 200 let př.n.l.). Ti vybudovali po celém vrcholu oppidum, které mělo střežit tzv. Jantarovou obchodní stezku. Později v 16. století se zde dolovalo stříbro. Pochází odtud také jeden ze základních kamenů Národního divadla.
Dnes je Sv. Hostýn nejvýše položeným poutním místem na celé Moravě. Každoročně proudí na Sv. Hostýn davy poutníků, turistů, cyklistů a v zimním období i spousta lyžařů a sáňkařů.

Chrám Nanebevzetí Panny Marie
Chrám byl postaven na vlastní náklad hrabětem Františkem Antonínem Rottalem, majitelem bystřického a holešovského panství. Stavba byla započata v letech 1721 až 1748 v novořímském slohu v nadmořské výšce 718 metrů. Stavitelem chrámu byl Tomáš Šturm z Holešova. Chrám byl roku 1787 odsvěcen a uzavřen. Byly strženy věže, krov a střecha. Toto vše bylo ponecháno osudu a času. Až roku 1840 byl kostel za přispění poutníků obnoven. Nový kostel byl roku 1982 povýšen papežem Janem Pavlem II. na papežskou baziliku minor. Na modré kupoli lodi je 360 zlatých hvězd. Hlavní vrata jsou pokryta bronzovou výzdobou od sochaře Josefa Axmana z Brna, žáka Myslbekova. Nad hlavním chrámovým portálem je velký mozaikový obraz na ploše 26 m² a je složen z 260.000 barevných kaménků. Autorem obrazu je malíř Viktor Foerster, bratr hudebního skladatele J. B. Foerstera. Obraz byl vyhotoven v roce 1912. V chrámu je celkem ještě šest bočních oltářů. Nástěnné malby a dekorativní výzdoba chrámu byly vyhotoveny v letech 1887 – 1890 malířem a restaurátorem Janem Zapletalem mladším z Prahy, rodákem z Kroměříže.
K bazilice vede 250 schodů jejich stavitelem byl OttoZeman z Bystřice pod Hostýnem..