Chůze je nejdostupnější způsob pohybu, ale bezpečná cesta pěšky stále není samozřejmostí. U příležitosti Mezinárodního dne chůze upozorňuje Výzva 10 000 kroků na výsledky průzkumu mezi chodci, podle kterých lidé nejčastěji řeší bezpečnost přechodů, chybějící chodníky, špatné osvětlení a konflikty s rychlými koly či koloběžkami.
Letošní ročník zároveň potvrdil rostoucí zájem o aktivní mobilitu. Do dubnové výzvy se zapojilo rekordních více než 26 tisíc účastníků z celého Česka. Ti nejlepší se potkají na celorepublikovém vyhlášení výzvy 23. května 2026 v Chocni.
„Mezinárodní den chůze nám připomíná sílu, která se skrývá v každém kroku. Chůze je jedním z nejdostupnějších a nejúčinnějších způsobů, jak v našem každodenním životě posílit fyzické i duševní zdraví,“ popisuje Wiebke Unbehaun, předsedkyně mezinárodního programu THE PEP.
Právě pod hlavičkou této mezinárodní platformy, spravované evropskou kanceláří Světové zdravotnické organizace WHO a Evropskou hospodářskou komisí OSN, vznikla myšlenka oslavy chůze jako univerzálního nástroje pro zdravější a bezpečnější kontinent. Výzva 10 000 kroků tak letos nebyla jen lokální soutěží, ale stala se součástí širší evropské iniciativy za pohyb a udržitelnou městskou mobilitu.
Podle Wiebke Unbehaun lidé volbou chůze nejen podporují své vlastní zdraví a pohodu, ale zároveň přispívají k bezpečnějším ulicím a městům, ve kterých se lépe žije.
„Prostředí příznivé pro chůzi podporuje vnímavost, vzájemnou interakci a sdílený pocit odpovědnosti ve veřejném prostoru, čímž zlepšuje celkovou kvalitu života. Chůze nás spojuje – s našimi komunitami, naším prostředím i se sebou samými,“ dodává Wiebke Unbehaun.
Význam chůze pro bezpečnost i kvalitu života ve městech si uvědomují také organizátoři Výzvy 10 000 kroků.
„Bezpečná města vznikají díky konkrétním krokům, jako je zklidňování dopravy prostřednictvím zón 30 a školních ulic, rozvoj pěší a cyklistické dopravy, vzdělávání odborníků i zapojení veřejnosti do projektů, jako jsou ZVOLNI nebo 10 000 kroků. Klíčem je systematické plánování a práce s veřejným prostorem tak, aby byl bezpečný pro všechny,“ nastiňuje Jaroslav Martinek, jednatel spolku Partnerství pro městskou mobilitu, který výzvu ve spolupráci s městy organizuje.
Právě strach o bezpečnost je hlavní bariérou, která lidem brání v pravidelné chůzi. Nedostatečně bezpečné cesty se v průzkumech pravidelně objevují jako největší překážky. Zároveň se dlouhodobě potvrzuje, že účastníci největší chodecké výzvy v Česku jsou vnímavější ke svému okolí a častěji než běžná populace volají po spolupráci s místními samosprávami. Organizátor výzvy, spolek Partnerství pro městskou mobilitu, proto mezi chodci realizoval průzkum zaměřený právě na toto téma.
Bezpečnost očima chodců
„Nejčastěji lidé popisují nejistotu při přecházení vozovky – zejména na vícepruhových komunikacích, na přechodech bez semaforu nebo tam, kde se kříží pohyb chodců a odbočujících vozidel,“ shrnuje výsledky průzkumu, do kterého se zapojilo více než 400 chodců, koordinátorka výzvy Sylva Machová.
Přechod pro chodce není v odpovědích vnímán jako bezpečné místo, ale často jako riskantní místo, kde „nikdy nevíte, jestli řidič skutečně zabrzdí“.
Další problémy se opakují ve společném prostoru s cyklisty a koloběžkami, při nedostatečném osvětlení nebo v nočním provozu.
„Z odpovědí zároveň vyplývá i důraz na chování samotných chodců – rozptýlení mobilem, sluchátka nebo nevěnování pozornosti při vstupu do vozovky,“ dodává Sylva Machová.
Sami chodci si tedy uvědomují, že bezpečnost je kombinací kvalitní infrastruktury a zodpovědného a předvídatelného chování.
Z odpovědí vyplývá, že lidé by jako první nejčastěji řešili základní podmínky pro bezpečnou a příjemnou chůzi: kvalitní chodníky, bezpečné přechody, lepší osvětlení a zklidnění automobilové dopravy. Výrazně se opakuje také požadavek na více zeleně, pěších zón, laviček a míst k odpočinku.
Odpovědi ukazují, že lidé neřeší jen bezpečnost v dopravním smyslu, ale i celkovou kvalitu veřejného prostoru – zda se v něm dá chodit příjemně, bez stresu a bez zbytečných bariér.
Zvlášť výrazná nespokojenost se objevuje u menších obcí, kde často chybí chodníky jako takové a lidé jsou nuceni chodit po silnici, krajnici nebo po vyšlapaných cestách.
Výsledky průzkumu ukazují, že podpora chůze není jen otázkou osobní motivace, ale také bezpečného a příjemného prostředí. Výzva 10 000 kroků proto dlouhodobě propojuje zkušenosti chodců s daty, která mohou městům a obcím pomoci lépe plánovat chodníky, přechody, osvětlení, zklidnění dopravy i veřejný prostor bez zbytečných bariér.
Dubnová výzva vyvrcholí celorepublikovým vyhlášením 23. května 2026 v Chocni. Další příležitost zapojit se bude v říjnu. Sledujte už nyní www.desettisickroku.cz.
