Rodinné výlety – kam na výlet s dětmi a rodinou Rotating Header Image


Uničov

UNIČOV byl založen roku 1213 moravským markrabětem a bratrem krále Přemysla Otakara I. Vladislavem Jindřichem, který předpokládal, že se zde nacházejí významná ložiska stříbra. Jeho očekávání se zcela nenaplnila, přesto však Uničov ve středověku patřil mezi nejvýznamnější moravská sídliště. Problematické údobí zažil jen v době husitské revoluce, kdy nakrátko ztratil i statut královského města.
Definitivní rozvoj ekonomiky zastavila švédská okupace v době třicetileté války. Po obrovském požáru v roce 1643 město prakticky lehlo popelem, lidé byli pronásledováni morem a cholerou. Někdejší sláva Uničova byla nenávratně pryč, negativní dopad mělo i obsazení města rabujícím pruským vojskem během pruské a sedmileté války. Jediným významným okamžikem v životě venkovského městečka bylo roku 1770 setkání císaře Josefa II. s pruským králem Friedrichem II. Tehdy se do Uničova nastěhoval rakouský dvůr a město se na týden stalo pomyslným centrem habsburské monarchie.
Roku 1850 se uzavřela historie Uničova jako královského města. Převažoval zemědělský ráz, průmysl se vyvíjel pozvolna. Roku 1850 byl založen Fleischmannův cukrovar, který byl vůbec nejstarším na Moravě. Do města přicházely vymoženosti moderní doby, jako železnice či telefon, rozkvetla spolková činnost, rozvíjelo se školství.
Největší zlom v historii města nastal po skončení druhé světové války. Německé obyvatelstvo bylo roku 1946 definitivně odsunuto, národnostní charakter města se proměnil.
Po roce 1948, kdy začala výstavba uničovských strojíren, přibývalo do města nových obyvatel. Rostla sídliště, školy, domy, Uničov se rozrůstal. Obyvatelé dostali moderní kino, fotbalový i zimní stadion, koupaliště, minigolf. Zelenou měly sportovní i kulturní aktivity.
Svou tvář město výrazně změnilo v posledních letech – opravené fasády domů, restaurované památky a moderní infrastruktura činí z Uničova atraktivní město 21. století.

Radnice je původně středověká stavba, renesančně upravená a rozšířená. Postupně byla doplněna o schodiště, kapli, která dnes slouží jako obřadní síň, a věž dosahující výšky 45 metrů. Do současné podoby byla radnice přestavěna koncem 19. století. V budově dnes sídlí městský úřad.

Mariánský sloup byl vytvořen v letech 1729–1743 Jiřím Antonínem Heinzem a Severinem Tischlerem. Spodní část sloupu je osazena sochami sv. Tadeáše, sv. Jiří, sv. Floriána a sv. Josefa, v nikách jsou umístěny sošky sv. Antonína Paduánského, sv. Barbory, sv. Ondřeje a sv. Jana Nepomuckého. Ve vrcholu pilíře je socha Panny Marie Immaculaty, u paty pak sv. Jan Sarkandera, sv. Karla Boromejského, sv. Jakuba Většího a sv. Bartoloměje. Reliéfy zachycují Pannu Marii se sv. Janem z Nepomuku, sv. Janem Sarkanderem a Pannu Marii zachraňující Uničov. Sloup patří k nejcennějším a nejkrásnějším památkám svého druhu u nás.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z první poloviny 14. století. Během své existence mnohokrát vyhořel a prodělal řadu přestaveb, rozsáhlou renovací prošel v posledních letech. Půdorys kostela je trojlodní, k severní části přiléhá sakristie, k jižní části barokní kaple sv. Josefa. Masivní věže jsou hranolovité, jižní věž je doplněna gotickým chrličem, hodinami a soškou biskupa pocházející ze druhé poloviny 14. století. Interiér kostela je převážně barokní, gotickou podobu si zachovala sakristie. Kostelní okna jsou vyplněna originálními novodobými vitrážemi. Na jižní straně kostela je umístěna moderní socha sv. Jana Sarkandera, jež připomíná světcovo krátké působení ve městě. Na severní straně chrámu se pak nachází socha s dosti neobvyklým zpracováním mariánského motivu kojící Madony.

Kostel Povýšení sv. Kříže pochází z první poloviny 14. století. V jádru gotická, barokně přestavěná budova byla součástí někdejšího kláštera minoritů. Ten byl pro svou polohu těsně u hradeb často ohrožován, a proto byl na žádost řádu v 19. století zrušen. V sedmdesátých letech 20. století byl objekt renovován a dnes slouží veřejnosti jako koncertní síň mimořádných akustických kvalit. Křížová chodba je využívána jako galerie.

Bývalá městská zbrojnice slouží dnes jako městské muzeum se stálou expozicí zaměřenou na dějiny královského města Uničova. Jde o architektonicky pozoruhodnou renesanční stavbu z let 1575 až 1585. Stála nedaleko jedné ze vstupních městských bran – tzv. Vodní branky a byla součástí městského opevnění. Renovací prošla koncem 80. let 20. století.

Městská šatlava byla vystavěna počátkem 18. století. Jde o jednopatrový dům se třemi trakty, který přiléhá k městskému opevnění. Domovní štít s letopočtem 1891 je opatřen nikou, v níž je umístěna socha sv. Barbory. V interiéru se dochovaly vězeňské cely a kaple sv. Barbory.

Barokní kašny pocházejí z 1. poloviny 18. století. Jde o čtyřboké kamenné nádrže, z nichž jedna je osazena sochou Neptuna opírajícího se o vědro s vodou a druhá sochou orla drtícího pařátem žábu a hada. Sloužily jako zásobárny pitné vody.

Medelská brána byla jednou ze čtyř vstupních bran do města. Jde o středověkou stavbu, která byla součástí opevnění. Před několika lety prošla generální opravou, restaurována byla i přiléhající hradební zeď. Prostor je dnes využíván jako městská zahrada.
Více informací o městě najdete zde: www.unicov.cz

Komentáře lze přidat přes facebook.