Rodinné výlety – kam na výlet s dětmi a rodinou Rotating Header Image


Milešovka a České středohoří

milesovka.jpgChráněná krajinná oblast České středohoří o celkové rozloze 1300 km2 zasahuje na Teplicko svým severozápadním cípem, jemuž dominuje nejvyšší hora Českého středohoří Milešovka (837 m n.m). Na jejím vrcholu je umístěna meteorologická stanice, která charakteristickým způsobem dotváří siluetu této „hromové hory“, jak zněl její původní název. Již odedávna na ni vystupují lidé, odměnou je jim nádherný rozhled.

Chceme-li se vydat na tuto horu z Teplic, bude nejjednodušší dojet vlakem do Bořislavi a vyjít po žluté značce do obce Bílka a dále pak po červené na vrchol Milešovky. Tato trasa je vhodná i pro rodiče s většími dětmi. Pro náročnější je možné začít tuto túru z hlavní aleje Zámecké zahrady v Teplicích. Po červené značce se vydáme okolo Třech dubů, pokračujeme po poli a loukách až do údolí řeky Bíliny. Projdeme malebnými vesničkami Pytlíkovem, Lbínem a ocitneme se v Hradišti. Návsi vévodí pěkný barokní kostel sv.Vavřince se šindelovou střechou na dřevěné věži. Červená značka nás pak vede kolem nádraží do Bžan. Tady již vystupují do popředí sopečné útvary Českého středohoří. Možností jak pokračovat v tomto výletu je však více. Sestoupíme-li z Milešovky po modré značce směrem západním zpět do Černčic, můžeme odtud zamířit pod Franckou horu (650m n.m.) a ledními cestami k hradu Kostomlaty, zvanému někdy nesprávně Sukoslav. Hrad pochází ze 13. století a poblíž díky němu vznikla obec Kostomlaty. Renesanční zámek, později několikrát přestavěný, slouží dnes jako nápravný dívčí ústav. Po silnici je z Kostomlat možné dojít do Žalan nebo Bžan, které leží na železniční trati spojující Lovosice a Teplice. Pokud jsme dost vytrvalí, můžeme z této obce pěšky pokračovat po červené značce pod vrcholem Chloumek(481 m n.m.) až k přírodní rezervaci Štěpánská hora(621 m n.m.) s četnými chráněnými teplomilnými rostlinami. Pak cesta pokračuje až k Hradišťanské louce (752 m n.m.) s rozšířenou květenou podhorských luk, z níž nejcennější je výskyt vzácného stařince oranžového. Jsou tu zachovány kamenné valy z mladší doby bronzové. Z tohoto poklidného místa můžeme dále jít po červené značce a po necelém kilometru odbočit z Kozího hřbetu doprava. Projdeme lesní cestou až k rekreačním chalupám, poté se napojíme na silnici přes Razice do Bíliny. Při těchto výletech budeme obklopeni okouzlující kulturní krajinou tvořenou smíšenými lesy, střídajícími se s loukami a jednotlivými stromy, promísenou poli a alejemi ovocných stromů. Mezi tím se rozkládají malé vesnice s věžemi kostelů, více či méně zachovalými hrázděnými stavbami a zděnými statky. Všemu pak kraluje nádherná silueta sopečných útvarů Českého středohoří.
Chceme-li se vydat na výlet po naučné stezce do Krušných hor v okolí Oseka, začneme u oseckého kláštera, který patří mezi nejnavštěvovanější místa teplického regionu. Vznikl již za časného středověku roku 1196 a jeho po staletí kultivovaná architektura tvoří perlu této části Krušnohoří. Návštěvníky okouzlí nejen úchvatná nádhera honosného a uvnitř skvostně vyzdobeného chrámu, ale i velkolepě jednoduchý prostor kapitulní síně a rozlehlá zahrada, přecházející plynule do městské zeleně. Klášter nevznikl v Oseku, ale v Mašťově na Podbořansku. Protože na původním místě založení cisterciácká komunita neprospívala, později se přestěhovala do Oseka k rodu Hrabošic. Těm pak klášter sloužil nejen jako výraz zbožnosti, ale i jako důstojné místo pro jejich hrobku. Poté byl klášter různě dostavován a měněn, přičemž největším architektonickým skvostem je ranně gotická kapitulní síň s kameným čtenářským pulpitem, nesoucím výrazné prvky románského slohu. Po husitských válkách klášter upadl, roku 1580 byl zrušen a jeho majetek byl přičleněn k tehdy obnovenému pražskému arcibiskupství. Činnost cisterciácké komunity začala znovu až v roce 1626. Ke konci 17. století pro ni začalo období velkého rozmachu. Jeho výsledkem byla velkolepá barokní přestavba nejen klášterního chrámu, ale i obytných, správních a hospodářských budov v první polovině 18. století a v jeho dalším průběhu i klášterní zahrady. A tak vznikala v průběhu desetiletí monumentální cisterciácká architektura, která spolu s nádhernou výzdobou dodnes budí obdiv četných návštěvníků.
Od kláštera můžeme začít pouť po naučné stezce, zřízené dobrovolnými pracovníky ochrany přírody a Horské služby. Projdeme městem plným zahrad a zeleně, k prvnímu zastavení u sochařského památníku obětem katastrofy na dole Nelson III. Dále půjdeme po pohodlné cestě k budově bývalé manufaktury u počátku 18.století a kolem Oseckého rybníka k mravenčím hnízdům a železničnímu mostu. Zde se cesta obrací na sever a mírně stoupá bukovým lesem do křemencového skalního města, nazvaného podle křestního jména oseckého opata a milovníka krušnohorské přírody Selesia Krügnera Salesiovou výšinou (422 mn.m.). Pokračujeme dále a dostaneme se ke zlomovému rozhraní mezi vrchy Stropník a Špičák. Tady se v minulosti těžilo stříbro a dochovalo se i několik štol. Narazíme na jednu z nich. Její název Čertova díra nevzbuzuje valnou důvěru. Nemusíme se však ničeho obávat, neboť pojmenování pochází z dob již dávno minulých a dnes je tu už bezpečno. Hůře tu bylo za třicetileté války, kdy jistý sedlák a jeho druhové házeli do této prohlubně zabité Švédy. Proto se také někdy používá název Krawattova jeskyně po tomto sedlákovi. Nás se naštěstí již tyto události netýkají a můžeme v poklidu a bez obav vystoupat na Krásnou vyhlídku. Již její samotný název vystihuje pocity, jaké nás čekají při pohledu do kraje, v němž dominuje blízký osecký klášter. Nikterak nás přitom neruší skutečnost, že v okolních skalních rozsedlinách zimují netopýři. Projdeme těmito místy a opět se ocitneme v lese. Cesta začne výrazně stoupat a zanedlouho se dostaneme do nejsevernější části naučné stezky, Vlčího dolu. Procházíme bukovým porostem, který připomíná prales. V přirozených dutinách doupných stromů hnízdí četní ptáci, mezi nimi datel, strakapoud, puštík a další. Pohled na kamenné vrásy a stopy po dolování stříbrných rud nám zpestří prudké stoupání na nejsevernější výspu naučné stezky. Při návratu narazíme ještě na zříceninu hradu Osek, postavený Hrabišici před polovinou 13.století. Mohutná zřícenina dodnes ukazuje, že zde sídlili příslušníci rodu, který ve své době patřil k nejmocnějším v Čechách. Jeho moc a sláva zmizela v nenávratnu, ale obrovské zbytky hradu oslňují i dnešní návštěvníky, kteří mohou o dřívějším věhlasu tohoto rodu vědět pouze z historických publikací. Od starobylého hradu již není daleko zpět do Oseka, z něhož existuje autobusové a vlakové spojení s Teplicemi a Duchcovem.

Poloha

mapa_milesovka.gif

Fotogalerie

milesovka.jpg

Autor: Petra Bártová

1 komentář

  1. M.Rýznarová napsal:

    Chtěla bych napsat jen pár slov k výletu na zříceninu oseckého hradu Rýzmburk.Je to krásný výlet,hrad je mohutný,rozsáhlý,ale pozor těsně před hradem je obytný domek a v něm zlý pes,málem se na nás vrhnul přes plot,který byl docela vratký a také jsou někdy i otevřená vrátka.Takže pozor na něj,obyvatelé domu nebyli zrovna příjemní.Ještě dodám že je krásný výlet taktéž k Saleziově výšině a i Vlčímu dolu a z Vlčího dolu krásnývýhled na Teplice,pakliže není mlha.Přeji všem krásný výlet na tato místa.