Rodinné výlety – kam na výlet s dětmi a rodinou Rotating Header Image


Dubí a Komáří vížka

V hlubokém údolí pod Krušnými horami leží městečko Dubí. Jeho název souvisí s tím, že se osada původně rozkládala v dubových lesích. Osada se postupně rozrůstala, až se stala lázeňským pohraničním městečkem, proslulým zvláště výrobou porcelánu s cibulovým vzorem. Do Dubí se snadno dostaneme z Teplic městskou hromadnou dopravou, tato trasa trvá přibližně 25 minut, nebo po železnici drahou Most – Dubí – Moldavan, z níž je možno se po přesedání dostat i na hlavní trať Chomutov – Ústí nad Labem. Přijedeme-li do Dubí, uvítá nás útulné lázeňské město s bohatou zelení a rozlehlými příměstskými lesoparky.

Z lázeňských budov jsou nejvýraznější stavbou Tereziny lázně, postavené ve švýcarském stylu a nazvané podle křestního jména manželky jejich stavitele. Dominantou obce se v roce 1906 stal trojlodní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie s přilehlým parkem. Návštěvníci mohou využít k procházkám okolních lesoparků s mnoha vyhlídkami. Půjdou –li směrem severním, bude je doprovázet šumění potoka Bystřice. Ti náročnější mohou vyjít po zelené značce k chatě Vitiška a pod Pramenáč a odtud na Bouřňák. Na opačnou stranu, směrem severovýchodním, dojdeme po žluté značce na Komáří vížku. Přímo na sever vede mezinárodní silnice E55 na Cínovec k hraničnímu přechodu do Německa. Nechceme-li se vypravit do hor, můžeme navštívit bývalou obec Mstišov, nyní součást města Dubí, v jejímž centru stojí barokní kaplička zasvěcená patronu myslivců a lovců svatému Hubertovi. Za obcí je pak vybudován v čínském stylu krásný osmiboký lovecký pavilonek s oborou a rybníkem kolem. V dřívějších letech bylo Dubí proslulé hlavně díky své silnici E55 a sexuální turistice. Nyní je toto malebné městečko známé spíše svými špičkovými lázeňskými službami, krásným prostředím s širokou škálou možností výletů, procházek a relaxace jak rodin s většími dětmi, tak i lázeňských hostů.

Při pohledu na hradbu Krušných hor nás zaujme malá věžička Komáří vížky (809 m.n.m.) nad Krupkou a Bohosudovem. Původně zde stála hornická bašta, na ní byl zvonec, kterým svolával dozorce lidi do práce při těžbě cínu. Když sem byla v roce 1852 vystavěna silnice z Krupky, po níž i dnes je možno se nahoru dopravit autem či autobusem po trase dlouhé 2348 m s převýšením 482 m. Další možností jak se na na horu dopravit je lanovka, která vrcholu dosáhne po přibližně po čtvrthodinové jízdě. Je odtud opravdu nádherný výhled na lázeňská města Teplice s Doubravkou a Bílinou se siluetou Bořeně v pozadí. V dálce se modrají jehlancovitě kopce Českého středohoří, a je-li skutečně průzračný vzduch, můžeme zahlédnout památnou horu Říp. Směrem východním se rýsují Lužické hory a za nimi, pokud nastanou výjimečné klimatické podmínky, se objevují Krkonoše. V okolí mohou turisté navštívit několik pohostinských zařízení a parkoviště. Dva kilometry odtud je otevřen hraniční přechod do Německa Fojtovice-Fürstenau. V zimě mohou zájemci využívat lyžařský areál se dvěma sjezdovkami a možností výletů. Pro běžkaře jsou tady vyznačeny místní okruhy v délce tři, šest a třináct kilometrů a samozřejmě jim nic nebrání v tom, aby absolvovali i delší trasy směrem na Cínovec, Bouřňák nebo Telnici. Přitom je možné přejít přes zmíněný přechod ve Fojtovicích také do Německa. V posledních letech se nabídka sportovního vyžití dále rozšířila. V létě se za pěkného počasí na obloze objevují odvážlivci provozující rivalové létání či paragliding, v zimě se v této oblasti pořádají závody psích spřežení. Vedle pěších turistů se objevují i návštěvníci na horských kolech. Ti, kteří mají zájem o sjezd po strmých cestách nebo silnicích, mohou využít k dopravě nahoru lanovky. Kromě cyklistů můžeme v této oblasti potkat i jezdce na koních, které si turisté mohou půjčit v některé z okolních farem či bud. V blízkých Fojtovicích se také nabízí možnost agroturistiky. Ať se již dostaneme na Komáří vížku jakkoli, určitě se pokocháme nádherným výhledem, označovaným v několika průvodcích za jeden z nejkrásnějších v Evropě. Při rozhodování kudy z vrcholu máme hned několik možností výběru. Po červené značce směrem západním dojdeme k hraničnímu přechodu na Cínovci a odtud můžeme buď přejít do Německa, nebo sejít po modré značce do Dubí. Pokud se vydáme opačným směrem, dorazíme po červené značce do Adolfova a dále do Telnice, cestou je možno sestoupit po zelené do Chlumce. Pokud již nechceme dále putovat, sejdeme po žluté kolem zříceniny Kyšperka k Doktorské stezce a do Unčína. Výlet můžeme ukončit u poutního kostelíka Bolestné Panny Marie na bohosudovském Mariánském náměstí a zhlédnout jeho nádherný interiér s oltářem. Na závěr se nabízí možnost zakončit putování v některém z četných přívětivých pohostinských zařízení. Posezení nám zpříjemní skutečnost, že již nebudeme muset nikam putovat, neboť odtud jezdí autobusy do Teplic a z nedalekého nádraží se dostaneme na Teplice i Ústí vlakem.

Autor: Petra Bártová

Komentáře lze přidat přes facebook.