Rodinné výlety – kam na výlet s dětmi a rodinou Rotating Header Image


Betlémy u Karlova mostu

Datum konání : 29. 11. 2009 – 10. 02. 2010
Místo konání: Muzeum Karlova mostu


Výstava

Největší slámový betlém v EvropěOd 29. 11. 2009 bude v Muzeu Karlova mostu k vidění již třetí ročník výstavy betlémů. Na výstavě budou prezentovány betlémy ze slámy, šustí, vosku a tragantu. Hlavním lákadlem výstavy bude slámový betlém v životní velikosti. Muzeum ho vystavuje již potřetí a navazuje tak na loňskou a předloňskou velmi úspěšnou výstavu, která se těšila velikému zájmu návštěvníků. Slámový betlém je dílem Andrzeje Wrzecionka z Polska, který na něm pracoval téměř půl roku. Čítá více než dvacet postav. Nevšední dojem návštěvníků umocní jeho umístění v prostorách původního, raně gotického křížovnického kostela sv. Františka z Assisi s unikátní barokní grottou (jeskyní) – kaplí sv. Ducha, nacházející se pod raně barokním kostelem sv. Františka z Assisi. Toto umístění je přímou paralelou k nejstarším zmínkách o betlémech vůbec. V roce 1223 založil sv. František z Assisi tradici vánočních betlémů. Spolu se svými přáteli inscenoval scénu Narození v jeskyni blízko italské Umbrie.

Dalším lákadlem je betlém z kukuřičného šustí inspirovaný modelem stavby Karlova mostu. Po dobu jednoho roku ho vyráběla paní Malinjaková z Karlových Varů. Obsahuje 115 postav zhotovených technikou kukuřičného šustí, které se sbírá před dozráním kukuřičných klasů a suší je na slunci. „Materiál je nezbytné dobře uskladnit a uchránit před plísní. Šustí se před zpracováním máčí a barví“. Postavy jsou doplněny vyřezávanými doplňky z dalších přírodních materiálů. Betlém nebyl vyráběn se záměrem překonat soudobý rekord (113 postav), ale přirozeným experimentováním s nesnadnou výrobou řemeslníků, pracujících na stavbě Karlova mostu se rozrostl do této nečekané velikosti.

Oba Betlémy budou usilovat o zápis do Guinessovy knihy rekordů v kategorii slámy a kukuřičného šustí.

Expozici obohatí také Betlém Pražských Benátek, africký betlém z mahagonového dřeva kde pouze třetí král je vyroben ze sloního klu. V neposlední řadě také historická vosková jezulátka a betlémy z tragantu.

Muzeum Karlova mostu pořádá výstavu ve spolupráci se Spolkem českých betlémářů.
Vosková jezulátka

Pro běžného zájemce je betlémská scéna vymezena Svatou rodinou, pastýři spolu s anděly, královským poselstvem a darovníky. Výjev však má ještě i další – podstatně starší podobu, kterou představuje pouze postava Jezulátka ležícího na slámě. Vyabstrahované téma dítěte v jesličkách představovalo redukci vánoční scény na to podstatné – na obraz božího narození. V době před rozšířením stavěcích betlémů z církevního do světského prostředí symbolizovala tato osamělá plastika vánoční zázrak.

Postava božského dítěte inspirovala uměleckou tvorbu již po staletí. Jako protipól tragického výjevu Krista na kříži se na počátku 14. stol. zformoval líbezný typ stojícího nahého chlapce v žehnajícím gestu a se žezlem jako odznakem královské moci ve druhé ruce zv. „picolo- re“. Mimo nahé dítě nacházíme ještě téma dítěte zavinutého v zavinovačce s rukama přitaženýma k tělu. V jižním Německu tento typ zdomácněl pod názvem „Fatschenkind“. Zvláštní obliby dosáhl v období baroka, kdy slámu vystřídaly podušky zdobené perlami, drahocennými krajkami apod.

Zatímco středověká ztvárnění nacházíme především v okruhu vysokého umění, 18. a 19. století k němu přiřadilo práce zručných neprofesionálů tvořících již pro širší „spotřebitelský“ okruh. Ideálním, protože laciným a snadno zpracovatelným materiálem byl pro toto odbytiště vosk. S jeho zpracováním se setkáváme především ve dvou rovinách. První tvoří tzv. klášterní práce, druhou pak výrobky voskařských manufaktur. Výrobky jednotlivců určené pro potřebu nejbližšího okolí tvoří zanedbatelnou část produkce.

Vyhledávaným artiklem vánočních trhů ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století se staly voskové odlitky ležícího Jezulátka. Jejich instalace v domácích betlémech odvisela od vkusu a zručnosti pořizovatele, který měl k dispozici širokou škálu rozměrů od 2cm do 20 cm. Na tomto trhu dominovala od roku 1857 fy. Weinkamer z rakouského Salzburku. Laciné voskové odlitky byly prodávány na mikulášských trzích, ale bylo možno si je dle katalogu i objednat a nechat zaslat. Vedle Jezulátka firmy nabízely i další betlémové figurky. Tak v roce 1900 prodávala fy. Weinkammer odlitek anděla zvěstujícího radostnou novinu v 11 velikostech. S voskovými odlitky ležícího Jezulátka se v našich betlémech setkáváme nejčastěji. K již hotovým komplexům je přiřazovali i betlémáři v tradičních střediscích jako např. v Třešti.

Vosk býval také využíván na odlévání hlaviček a ručiček pro oblékané figurky do betlémů. Tělo bylo vytvořeno většinou z drátěné konstrukce obalené koudelí.

Část článku PhDr. Hany Dvořákové, vedoucí Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně publikovaného v časopise Betlemář (2009).


Betlémy z tragantu

Většinou jsou to jesličky případně i jiné výjevy pod skleněným poklopem, které jsou nápadné členitostí architektury, rostlinnými a stromovými prvky, i malými figurkami z bílé až světložluté masy. Tyto postavičky byly zhotovovány pomocí plochých šablon a následně omalovány. Do šablon byla vtlačena hmota z cukru a tragantu (Gummi Tragacantha), což je pryskyřice z keřovité rostliny druhu Astragalus, zdomácnělé v Asii.

Kolem roku 1830 byla založena první firma na tragantové zboží bratří Bauerů v Biberachu (NSR). Vedle rozličných dražé, cukrových pilulek a ovoce obalovaného v cukru byly vyráběny květinky, dortové ozdoby a módní ozdobné zboží. Od roku 1860 byly modelovány také „Figury a svatí určení pod skleněný poklop“. Od poslední třetiny 19. století se sortiment rozšířil o hračky, vánoční ozdoby a anděly ve třech velikostech. Touto nabídkou se výroba z tragantu stala velkou konkurencí pro voskaře.

Z dochovaných katalogů firmy Bauer byly v nabídce třeba „Útěk do Egypta“, jesličky se stájí a volně stojící trojrozměrné figurky buď modelované, nebo tlačené do dvojdílných forem. Jejich přesný vzhled a prodejní cena však dnes již není známa, stejně jako nevíme zda bylo toto zboží ve velkém také vyráběno na území Čech a Moravy.

Smíšením asi 8 dílů cukru a 1 dílu tragantu vznikne pevná hmota, která se jemně rozemne a prohněte. Dále může být formována v ruce nebo vtlačována do plochých forem, které se mohou sestávat i z více částí. Pro větší pevnost byly do výrobku vkládány zpevňující drátky a na závěr byl výrobek omalován.

Volně přeloženo z materiálů z výstavy betlémů v muzeu v Oberschönenfeldu (2008).

Kontakt:
Muzeum Karlova mostu
PhDr. Štěpán Rusňák
+420 776 776 779
Křižovnické náměstí 3, Praha 1
www
kindl@muzeumkarlovamostu.cz

Komentáře lze přidat přes facebook.