Rodinné výlety – kam na výlet s dětmi a rodinou Rotating Header Image


Bílina

Historie

V místech dnešního zámeckého parku se již ve 2. polovině 10. stol. prostíralo přemyslovské hradiště, písemně uváděné v roce 1041. Podhradí, známé již v 11. století, se ve 13. století změnilo v město. Někdy ve 13. století zde postavil Ojíř z Frýdberku hrad. Podle Hájka z Libočan ovšem město i hrad založila Kazina dcera Bíla již v roce 744. Oblast Bíliny patří k nejstarším osídleným lokalitám v Čechách. Archeologové prokázali, že hradiště obývalo asi 250 lidí, a že právě Bílina byla patrně střediskem bílinské provincie přemyslovského státu. Mezi správci provincie byl i bílinský Prkoš, který měl v roce 1040 bránit krušnohorské průsmyky proti vojskům císaře Jindřicha III. – nechal se však podplatit a pustil němce zemskou branou u Chlumce do Čech. Až rychlý zásah knížete Břetislava I. nepřátele zastavil. Prkoš byl pak za trest utopen v Bílině. Zajímavou a historicky doloženou postavou byl Ojíř z Frýdberka – právě on prý zavedl v Čechách rytířské turnaje. Již ve 14. století byla doložena významná solná cesta z Pirny do Prahy, procházející městem. V roce 1421 dobyli město i hrad husité a jejich vůdce Jakoubek z Vřesovic nakonec Bílinu získal. Město hodně utrpělo za třicetileté války, kdy je vyplenili Sasové. Další rozvoj města pak souvisel s lázeňstvím, které je momentálně přerušeno, ale chystá se jeho obnova. Osudy města také ovlivnila těžba uhlí, která ve 20. století dosáhla až k hranici města – za obět jí padla část staré zástavby.

Přes všechny zásahy si město zachovalo svoji středověkou osnovu, dochovala se část městských hradeb z 15. století (ve dvoře fary). Pár kroků nad náměstím vykukuje silueta zámku. Raně barokní areál vznikl přestavbou hradu v letech 1676-1682 podle návrhu G. P. Tencally. Vlastní přestavbu realizoval neméně známý Antonio della Porta. Dispozice původního hradu byla zřejmě dvojdílná s dominantou hlavní okrouhlé věže, která zanikla. Nápadným pozůstatkem pozdně gotického období hradu je dvojitá polookrouhlá bašta lidově zvaná Manda. Zámek byl v restituci vrácen Lobkowiczům a není přístupný. Bylo zrušeno i muzeum, které bylo na zámku založeno v roce 1970. [/] Náměstí zdobí barokní sloup P. Marie z doby kolem roku 1660 a kašna se sochou sv. Floriána z roku 1682, obě jsou dílem G. P. Tencally. Domy jsou převážně renesanční a raně barokní z doby po požáru v roce1588, z větší části přestavěné, vidíme i podloubí. Renesanční radnice pochází z 1. poloviny 17. století, nová z let 1908-1910. V rohu náměstí stojí původně gotický kostel sv. Petra a Pavla, uváděný již v Kosmově kronice v roce 1125. Svatyně byla přestavěna v letech 1573-75 a posléze ještě v letech 1870-1872. V interiéru jsou epitafy Lobkowiczů a dalších majitelů Bíliny. [/] V boční ulici u náměstí je Výstavní síň U Kostela, na náměstí Galerie Pod Věží s infocentrem, ve kterém je možné domluvit si prohlídku na radniční věž. Na Újezdském Předměstí (bývalá ves Újezd) stojí původně gotický kostel Zvěstování P. Marie z roku 1420, přebudovaný renesančně kolem roku 1600.[/] www.bilina.cz

Současnost města

Život v Bílině je dnes poznamenán tím, že se severočeská oblast, v níž leží, podílí na celkovém objemu výroby průmyslu paliv a energetiky v České republice 45%, vytěží se zde 75% hnědého uhlí, z čehož 91% připadá na povrchový způsob dobývání. Samotná elektrárna Ledvice, postavená v roce 1965, vytváří 3% celostátní výroby elektrické energie. Tyto okolnosti vedly zvláště od roku 1960 k růstu emisí kysličníku siřičitého i k mimořádně vysokému výskytu polétavého prachu v ovzduší. V Bílině pracují ještě další podniky. V chudeřických sklárnách se vyrábí tvrzené a pěnové sklo. pobočka závodu Seba Tanvald zásobuje své odběratele textilními výrobky. Dopravně je Bílina napojena na trati Ústí – Chomutov a Ústí – Úpořiny – Bílina. Z důležitých komunikací ji protíná silnice z Teplic na Louny a z Ústí na Most a dále do západních Čech.

Zemědělství v okolí Bíliny příliš neprosperuje, jeho hektarové výnosy jsou asi o 10% nižší, než činí průměr v České republice. Za zmínku stojí význačné ovocnářství v Českém středohoří.

Město má v současné době přibližně 17 000 obyvatel. Většina lidí žije v nově vystavěných sídlištích U nového nádraží, Za Chlumem, Pražské předměstí I a II a pracuje v okolních dolech, elektrárně, sklárnách a dalších závodech. Město již změnilo, kromě historického jádra, svůj ráz. Přesto se zde udrželo 211 ha ošetřované zeleně. Zámecký park, Žižkovo údolí, malebné zákoutí Bezovky spolu s lesoparkem Kyselka zvou k příjemným procházkám.

Uprostřed poničeného životního prostředí se poněkud překvapivě objevují lázeňské budovy Kyselky obklopené svěží zelení okolního lesoparku. Pomocí ryzí alkalické kyselky a dalších léčebných postupů se zde léčí nemoci zažívacího ústrojí i nemoci cest dýchacích, dále stavy po operaci žaludku. dvanácterníku, střev a potíže se slinivkou břišní.

Občanská vybavenost, včetně obchodní sítě, je ve městě poměrně slušná. Vedle většinou nově vystavěných základních škol je zde i gymnázium. Občané si mohou jít zaplavat do kryté plavecké haly. Sportu slouží atletický areál, fotbalový stadión, tenisové dvorce. koupaliště a hřiště pro minigolf. Ve městě bývají pořádány soutěže v atletice, odbíjené, házené a jezdectví. Přírodní divadlo, kina a divadelní scéna dávají možnost kulturního vyžití. Pracuje zde městská knihovna, příjemná překvapení připravuje výstavní síň, umístěná v radnici. V zámku nad městem, který dnes již zase patří Lobkovicům, jsou umístěny archeologické sbírky Regionálního muzea v Teplicích. Kulturní život význačně poznamenávají lázeňské koncerty v letním období.

Bílina, jako průmyslové město, prožívá všechny klady i potíže dnešní doby výrazněji než jiná sídla. Její šablonovitá sídliště a okolní šachty kontrastují s výraznými dominantami bájného Bořeně, lobkovického zámku a secesní radnice stejně jako s krásnými parky a lesoparky ve městě a rozmanitou přírodou Českého středohoří. Takové kontrasty zanechávají v člověku nejednoduché dojmy a hluboká poučení.

Pamětihodnosti města a okolí

Zámek v Bílině

Zámek

Zámek byl přestavěn z gotického hradu v letech 1675-1682 na základě návrhu G.O.Tencally architektem Antoniem della Porta. Protáhlá bloková budova s nárožními bastiony pokrytá sedlovou střechou shlíží svým západním patrovým průčelím o devatenácti okenních osách na náměstí. Východní průčelí o sedmnácti okenních osách, členěné pilastry a střídáním segmentových a trojúhelníkových frontónů, hledí do nádvoří. Uvnitř zámeckého areálu stojí na obdélném půdorysu zbytek bývalého hradního opevnění, bašta zvaná Manda. V jejím lomovém omítnutém zdivu vyniká portál ukončený lomovým obloukem.

Kostel sv.Petra a Pavla v Bílině

Kostel je tvořen trojlodím s odsazeným, pětiboce uzavřeným presbytářem a je zakryt sedlovou střechou. Vedle stojí věž s přilbovou střechou a lucernou. Okna v lodi jsou půlkruhová a v presbytáři lomená bez kružeb. Vevnitř se střídají žebrové a křížové klenby, závěr jižní lodi je sklenut paprsčitě. Zajímavé jsou dva renesanční náhrobky Jiřího a Litvína z Lobkovic z období po roce 1580. V celé architektuře se prolínají gotické a renesanční prvky, vzniklé za přestavby v letech 1573 – 1575. Z původně gotické stavby se zachovalo zdivo ze 13.století v prostřední a jedné boční lodi.

Špitální kostel na Újezdě

Jde o jednolodní renesanční stavbu z období kolem roku 1600 s valbovou střechou. Kamenný portál s pozdně renesanční ornamentikou je umístěn v západním průčelí. Uvnitř je loď sklenuta valeným obloukem, presbytář zakončuje sítová klenba, která dokládá působení gotické tradice i v pozdní renesanci.

Husitská bašta v Bílině

Zbytek víceboké hradební bašty z kamenného zdiva, pocházející z období kolem roku 1470, nemá s husity nic společného. Je analogický s podobnými stavbami . v Táboře a Žatci.

Hrad Kostomlaty

Hrad postavili kolem roku 1333 páni z Rýzmburka. Dříve byl a je ztotožňován s vybájeným hradem Sukoslav kronikáře Václava Hájka z Libočan. Přístup k němu byl veden přes dolní hrad chráněný okrouhlou věží. Horní hrad byl ochraňován hradbami a parkánem. V jihozápadní části byla vybudována okrouhlá věž s podsebitím, tvořící (již bez podsebití) dnešní siluetu hradu. V průběhu l7.století hrad zpustl.

Kostel sv. Jakuba Většího ve Světci

Kostel vznikl nejspíše na počátku 13.století. Byl vyhudován v románském slohu, dostavěn byl v rané gotice a nynější podobu získal v letech 1731-1733. Architektem barokní přestavby trojlodní baziliky byl litoměřický Octavio Broggio. Jedinou zachovanou částí původního klášterního kostela je dvouvěžové zbarokizované západní průčelí, které tvoří nápadnou dominantu nejen této stavby, ale i okolí.

Zámek ve Světci

Na místě původně románského kláštera ze 13.století nechal pražský arcibiskup Jan Josef hrabě Breuner postavit na počátku 18. století (možná roku 1708) barokní zámek. Dvoupatrová budova se sedlovou střechou na půdorysu značně protáhlého obdélníku je obklopena parkem, nyní již zcela zpustlým. Zatímco vstupní průčelí s mělkým čtyřosým rizalitem si zachovalo raně barokní podobu, zahradní průčelí prošlo klasicistní přestavbou. V roce 1973 byl zámek opraven a nyní je využíván jako sídlo obecního úřadu. Kromě toho v něm byly zřízeny byty a instalována pamětní síň malíře a grafika Vojtěcha Preissiga, který se ve Světci roku 1873 narodil.



Komentáře lze přidat přes facebook.