Rodinné výlety – kam na výlet s dětmi a rodinou Rotating Header Image


Zámek Vranov a Vranovská přehrada

zn_002-09.jpgVranovská přehrada – je největší vodní nádrží na Dyji, hráz byla postavena podle švýcarského projektu v letech 1930-1934, plocha jezera je 765 ha, max. hloubka 45m, stálý objem zadržované vody je 132.500 mil. m3. Hráz je vysoká 59,9 m a vzduté vody zaplavily 30 km údolí podobného charakteru jako má údolí Dyje v NP Podyjí. Nádrž slouží pro výrobu elektrické energie (elektrárna se třemi turbínami), pro závlahy a jako zdroj pitné vody pro Třebíčsko, současně je to vyhledávané rekreační středisko – střediska Vranovská pláž, Lančovská zátoka, Chvalatice, Bítov – Kopaninky, Bítov – Horka, Chmelnice, Farářka, Podhradí nad Dyjí). Tato údolní nádrž je jednou z nejteplejších přehrad v ČR, a proto je často nazývána jako “Moravský Jadran”. Přehrada je také vyhledávána rybáři díky velmi dobré zarybněnosti. Od r.2006 zde najdete opět lodní dopravu.

Vranovský zámek – patří k nekrásnějším barokním stavbám u nás. Vznikl rozsáhlou a dlouhou přestavbou původně románsko gotického hradu (připomínaného jako zeměpanská pevnost již r.1100) po požáru v r.1665 za vlády bavorských hrabat z Althanu. Osídlení zde vznikalo již v prehistorické době, první zmínky jsou právě o zeměpanské pevnosti jako hraničním hradu v Kosmově kronice. V r.1323 král Jan Lucemburský směňuje vranovský majetek s Jindřichem z Lipé, uznávaným vůdcem šlechtické opozice a jedním z mocných mužů království. Dalšími majiteli se stali Lichtenburkové, staropanský rod, kteří na Moravě přestavěli Bítov či Cornštejn. V r.1499 jim král Vladislav Jagelonský propustil Vranov do dědičného držení. V té době je to již pevný kamenný gotický hrad na vysokém srázu nad meandrující řekou Dyjí na skalního ostrohu. Vzniká tehdy patrová věž s kaplí a obytný palác majitele, přístup chrání masivní válcová věž, s ochrannou funkcí na vnitřní obranný okruhu, ve kterém s nachází tzv.Přední hrad. V něm se dodnes dochovalo středověké teplovzdušné vytápění z 15.st. Tato část hradu je pak zajištěna mohutným barbakánem a strážní hranolovou věží s hradbami. V 16.st. nastává časté střídání stráží – tedy majitelů – vládne zde moravský hejtman Arkleb z Boskovic, renesanční velmož Jan z Pernštejna, moravský pán Zdeněk Meziříčský z Lomnice nebo nejvyšší pražský purkrabí Volf Krajíř z Krajku. Koncem 16.st. zde vládne Estera z Dietrichsteina, teta pozdějšího moravského místodržícího kardinála Františka, která provádí stavební úpravy Předního hradu a založila v městečku doly na železnou rudu a hamry s pecemi. Nejdůležitějšími vlastníky Vranova však byli Althannové, starobylý bavorský rod, na Moravě sídlící od konce 16.st. V r.1614 panství získává Volf Dětřich z Althannu, ten je však pravý evangelík a za aktivní účast na moravském stavovském povstání je mu v r.1619 panství zkonfiskováno – získá jej jeho bratr (jak milé). V r.1629 zámek kupuje Valdštejnův generál Jan Arnošt ze Scherfenberka, za jehož vlády na panství doléhají hrůzy třicetileté války (vpády Švédů, císařských, Bočkajovců…). V r.1645, po bitvě u Jankova, je vranovské městečko obsazeno a zpustošeno švédskými vojsky, hradu obléhání přežil. V r.1665 je j však postihuje rozsáhlý požár. Po něm získávají válkou zpustlé panství Stahrenberkové, kteří zahajují první úpravy středověkého hradu. V r.1680 panství získává císařský tajný rada a přísedící moravského zemského soudu říšský hrabě Michal Jan II. z Althannu, tedy tento rod jej znovuzískává. Nastává tak doba rozsáhlé přestavby na reprezentativní panské sídlo podle plánů mladého dvorního architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu, pozdějšího autora Clamm – Gallasova paláce v Praze, proslulého vídeňského kostela sv. Karla Borromojeského, církevních staveb v Salzburgu nebo prvního projektu císařské rezidence v Schönbrunnu. V r. 1687 je tedy započato s budováním monumentálního sálu předků na oválném půdorysu a zaklenutého smělou kupolí. Tato stavba je dodnes dominantou zámku a představuje jeden z předních skvostů světské barokní architektury. Stavbu doplňují sochy Tobiáše Krackera, fresky Jana Michala Rottmayra. Po dokončení sálu vzniká další Fischerův projekt – zámecká kaple Nejsvětější Trojice s podzemní althannskou hrobkou, s ústřední válcovou lodí se šesti prostory oválného půdorysu, souměrně rozloženými při jejím obvodu. Malbou ji zdobí rakouský umělec Ignác Heinitz z Heinzenthalu. Od r.1702 přebírá záměry autora dál jeho nejstarší syn Michal Heřman Althann a po r.1722 jeho snacha Marie Anna Pignatelli, půvabná a inteligentní favoritka císaře Karla VI. Ta zadává (pravděpodobně Antonínu Erhardu Martinellimu) stavbu trojkřídlé zámecké budovy, upravuje dále přístupový most, části předního hradu i průčelí a interiér kaple. Vznikají zde dvě sousoší Lorenza Mattieliho, znázorňují zápasícího Hérakla s Antaiem a Vergiliem opěvovaného hrdinu Aenea zachraňujícího svého otce Anchísa z hořící Tróje. Další významnější kapitola v dějinách zámku nastává koncem 18.st., kdy panství dědí poslední vranovský Althann – Michal Josef. Ten nechává zdobit interiéry prvního patra dodnes zachovalými štukovými a tapetovými dekoracemi a nástěnnými malbami, ovlivněné romantismem a klasicismem. Terasovitě se upravuje prostranství u sálu předků s vítěznými oblouky. V r.1793 získá panství zemský advokát Josef Hilgartner z Lilienbornu, provádí dotvoření krajinářského parku s členitým terénem, cestičkami, romantickými stavbami, sochami a jezírkem. Majitel upravuje rovněž bažantnici, oboru pro vysokou, letohrádek, ale i konírny. V okolí zakládá nové vsi a nechává budovat silnice. V 19.st. patří panství polské aristokratické rodině Mniszků a od r.1876 s ní spřízněným Stadnickým, již nenastává větší stavební zásah do zámku. Vznikají např. kvalitní nástěnné malby v západ. křídle, empírová přístavba průčelí koníren, neogotické a romantické úpravy fasád. Zvelebuje se také lesoparku se stavbami kapliček, křížů, obelisků, památníků. Původní továrnu na kameninu v r.1816 St.Mniszek přebuduje na velký a prosperující závod. Rodiny Mniszků a Stadnických rozšiřují dále velkou knihovnu, přímo na zámku se pěstuje čilý divadelní život, Mniszkové často komponují i provozují komorní hudbu, na Vranov jsou zváni hudebníci, skladatelé a herci z vídeňských divadel. Působil zde např. nositel Nobelovy ceny Henryk Sienkiewicz. V r.1938 se Vranov stává součástí Hitlerovy Říše, je zámek spolu s velkostatkem Adamu Stadnickému zkonfiskován a prodán německému baronovi Gebhardu von der Wense – Mörse. Po skončení 2.sv. války se majetku ujímá stát, který vranovský památkový objekt zpřístupňuje veřejnosti. V 70.letech 20.st. dochází k rozsáhlé obnově zámku, zásadní obnovou prochází zámecká zeleň, dnes však z ní zůstává jen torzo. Zámek je snes národní kulturní památkou v péči státu.

Oficiální www stránky Zámku Vranov.

Poloha:

mapa_vranovokoli.gif

Fotogalerie

Více fotek naleznete v naší galerii

1 komentář

  1. Karel Janíček napsal:

    Vážený pane / paní,
    prosím o zveřejnění odkazu na domovskou stránku našeho zámku http://www.zamekvranov.cz. Zachovali bychom se recipročně. Zdraví Karel Janíček, kastelán