Rodinné výlety – kam na výlet s dětmi a rodinou Rotating Header Image


Švihov (aneb jak obilí zachránilo kus historie)

svihov1.jpgNa nedobytnou pevnost při řece Úhlavě jsou Západočeši po právu hrdí. Švihov, nacházející se asi pětadvacet kilometrů na jih od Plzně, je nejzachovalejší a zároveň největší vodní hrad v Čechách. Za jeho autenticitu svým způsobem vděčíme obilí. Od 17. století do konce druhé světové války byla totiž stavba využívána jako sýpka. A jak je známo, hospodářské budovy nepotřebují sofistikované zásahy věhlasných architektů. Díky tomu se Švihov zachoval tak, jak vypadal v době své největší slávy – tedy na přelomu 15. a 16. století. Jedná se o „poslední skutečný“ hrad u nás. Po něm už se stavěly jen zámky.

Jak Půta postavil Švihov a zmizel v pekle

Historie Švihova sahá do 14. století. Tehdy Rýzmberkové vystavěli při řece Úhlavě městečko s tvrzí, opevněnou vodními příkopy. Snaha o nedobytnost tu jistě byla, nicméně na vychytralé husity to nestačilo. Za obléhání prokopali valy, vypustili vodu z příkopů a hrad dobyli. Teprve když Švihov získal Půta z Rýzmberka, začaly se psát dějiny skutečně nedobytného Švihova. Hrad byl chráněn důmyslným zařízením schopným v mžiku zaplavit okolí vodou (a to včetně vnitřního nádvoří). Bohudík/žel to nikdy nebylo potřeba.

Půta byl ve své době jedním z nejbohatších a nejvlivnějších mužů v zemi. Nicméně podle pověstí měl srdce z kamene. Povídá se, že jednou nezaplatil řemeslníkům za práci a aby se jich zbavil, sezval je na hostinu do dřevěné stodoly, kterou pak podpálil. Podle jiného příběhu Půta zakázal sňatek svých poddaných a když se nebohá dívka šla za svou lásku přimlouvat k pánově ženě, rozlítil se natolik, že je chtěl obě nechat zazdít. Není divu, že za své skutky pyká v pekle a jeho duch navždy bloudí po švihovských hradbách. Temná duše, jež se zjevuje v ohnivých plamenech, prý nikdy nedojde klidu.

Jak se stal Švihov národní památkou

Než byl Švihov roku 2002 prohlášen za národní kulturní památku, prošel trnitou historií. Stavba hradu trvala dlouho, obzvlášť vezmeme-li v potaz mnohé přestavby. První inovace, se kterými přišel známý stavitel Benedikt Rejt, proběhly ještě za Půtova života. Jeho synové si hrad rozdělili a obývali jej odděleně, což si vyžádalo další úpravy. (Nejen) tím se však zadlužili natolik, že museli panství rozprodat. Poté Švihov chátral.

Po třicetileté válce se vodní pevnost stala (ostatně jako mnoho dalších hradů) trnem v oku Ferdinandovi III. Preventivně, aby se snad hrad nestal centrem proticísařského odporu, byla zbourána část opevnění. K původně plánované úplné demolici naštěstí nedošlo; velkou měrou se o to zasloužil historik Bohuslav Albín.

V průběhu 18. století Švihov ztratil funkci honosného sídla a šlechtu vystřídalo zmíněné obilí. Teprve po konfiskaci se hradu opět dostalo pozornosti. Od 50. let minulého století zde probíhá rekonstrukce a památka je přístupná veřejnosti. První prohlídkový okruh vás provede úžasnými síněmi a sály, při druhém se podíváte i do černé kuchyně a sklepení. Kromě prohlídek se na Švihově konají svatby a kulturní akce. Přijměte pozvání…

text: Michaela „Mysha“ Košťálová (www.myshaweb.cz), foto: Czech Tourism

Fotografie

svihov2.jpg

Komentáře lze přidat přes facebook.