Rodinné výlety – kam na výlet s dětmi a rodinou Rotating Header Image


Pernštejn

OK5.jpgNa jednom ze skalnatých ostrohů Českomoravské vysočiny, nad soutokem Svratky a Nedvědičky, stojí nad městečkem Nedvědicí jeden z nejzachovalejších a nejkrásnějších hradů střední Evropy – Pernštejn. Název hradu je zřejmě odvozeninou od německého „Bárenstein“, tj. „Medvědí hrad“. K tomuto výkladu vedou i názvy potoka Nedvědičky a městečka Nedvědice.

Počátky hradu lze datovat do 13. století (patrně mezi léty 1270-85). Byl tehdy postaven jako typický ostrožní hrad na místě, které jedinečně vyhovovalo svému účelu: ze tří stran je chráněn příkrým skalnatým ostrohem (skála prostupuje stavbu hradu až do 2. poschodí), přístupným jen ze sev. strany po hřebeni, jenž se ke svému zakončení a k místu hradu mírně zvyšuje a mohl být snadno přehrazen příkopy a chráněn soustavou opevnění. Na místě pro stavbu nejpříhodnějším je ve skále jezírko s nevysychajícím pramenem (dnes je zastavěno hradními budovami a sestupuje se k němu z vnitřního hradního nádvoří). Zde bylo postaveno jádro hradu: věž Barborka (okrouhlá pětipodlažní věž s břitem obráceným k příjezdní cestě), hradní palác a nádvoří chráněné hradbami. Tyto partie byly zcela překryty pozdějšími přístavbami, jen vysoká věž Barborka vyčnívá dodnes nad komplexem hradních budov.

K zásadním změnám ve vzhledu hradu došlo pak v 2. polovině 15. století. Tehdy Jan I. provedl největší přestavbu hradu, která měla též napravit škody po velikém požáru, k němuž došlo před r. 1460. K původnímu jádru hradu přibývá nyní především důmyslný systém opevnění, které chrání již celý ostroh. Mimo jiné vyrostla pro Pernštejn typická čtyřhranná věž, umístěná mimo hradní budovy a spojená s nimi původně dvěma dřevěnými mosty, jež měla zajistit poslední možnost obrany a ústupu v případě dobytí jádra hradu.

V přestavbách pokračoval největší z Pernštejnů, Janův syn Vilém II. (1435- 1521), který v pozdně gotickém a goticko-renesančním stylu přeměnil Pernštejn na reprezentační sídlo. Hrad byl rozšířen o nové reprezentační sály a tam, kde nebylo možno posunout zdivo, byly do něho zasazovány krakorce a na nich zbudovány arkýře, takže hrad má ve vyšších poschodích větší plochu než v přízemí. Vstupní prostor byl překlenut diamantovou klenbou a někdejší věžní kobky se změnily v obytné místnosti.

V následujících stoletích hrad mnohokrát střídal majitele, ale již nikdy nedosáhl takové slávy jako za největších z Pernštejnů.

Nedobytnost hradu se naposledy osvědčila v době třicetileté války, zejména při dobývání Brna Švédy v r. 1645. Švédové hrad marně obléhali a jejich dělostřelba poškodila jen část horního patra. Ve válkách byl hrad bezpečným útočištěm okolního obyvatelstva a jeho majetku a od pol. 17. do pol. 18. století byl vyhlášen zemskou pevností.

Hrad se zachoval dodnes ve své neporušené gotickorenesanční podobě tak, jak jej dostavěli v 1. polovině 16. stol. Pernštejnové, tehdy nejbohatší a nejmocnější panský rod Českého království. V erbu měli Pernštejnové zubří hlavu s nozdrami protaženými houžví. Erb souvisí s rodovou legendou pocházející z konce 16. stol., podle níž prapředek rodu, uhlíř Věňava, ulovil mohutného zubra, živého ho přivlekl před krále a tam zabil.

Dnes je hrad majetkem státu. Skutečnost, že byl po staletí budován a nikdy nebyl dobyt a poničen, umožní návštěvníkům udělat si představu, jak kdysi vypadalo sídlo předních velmožů země.

Poloha

pernstejn.gif

Fotografie

Více fotografií naleznete v naší fotogalerii

Čerpáno z http://www.bystricenp.cz/index.php?NADID=107

Komentáře lze přidat přes facebook.