Rodinné výlety – kam na výlet s dětmi a rodinou Rotating Header Image


Hrad Veveří

OK4.jpgVeveří patří k nejstarším moravským hradům. Jeho předchůdcem byl opevněný dvorec údělných moravských knížat snad již z poloviny jedenáctého století v těsném sousedství – předpolí – dnešního hradu, jehož jediným pozůstatkem je románský tribunový kostelík Panny Marie. Na části hradiště, která pravděpodobně sloužila jako akropole, byl později, v první polovině třináctého století, vystavěn románský zeměpanský lovecký hrad. Jeho hlavním objektem byl mohutný donjon – hranolová obytná věž, která dodnes stojí na nejlépe chráněném místě na samém konci ostrohu. Jen o málo později, asi v polovině třináctého století, byl v sousedství donjonu založen přední hrad s velkou válcovou věží a palácem.

Ve značné oblibě měl Veveří král Přemysl Otakar II. Ani ne tak jako své sídlo, ale jako vězení, v němž nechával zavírat a mučit své odpůrce. Mnozí z nich tady i zahynuli. Byl mezi nimi i komorník Beneš, bratr známého Miloty z Dědic. O Milotovi se traduje, že právě z tohoto důvodu, aby se panovníkovi pomstil, ho zradil v bitvě na Moravském poli. Je pravda, že Milota nezapomněl a připomínal králi bratrovu smrt mimo jiné i tím, že se dlouho podepisoval coby svědek na královských listinách jako “Milota, bratr kdysi Beneše”. Ze zrady byl však obviňován zjevně nespravedlivě, v mnoha případech svou věrnost Přemyslovcům jednoznačně osvědčil.

V hradním areálu postupně přibývaly další a další stavby, jako velký palác, kaple a další. V roce 1424 Veveří s úspěchem odolalo husitskému obležení, před rokem 1470 i dvojímu náporu uherského vojska Matyáše Korvína. Po husitských válkách přešlo z majetku panovníka do šlechtických rukou. I noví majitelé objekty dále rozšiřovali a přestavovali. Zřejmě ve druhé polovině patnáctého století bylo na západním předpolí vybudováno rozsáhlé mohutně opevněné předhradí se dvěma válcovými a dvěma hranolovými věžemi v čelní hradbě nad příkopem, ze stejné doby pocházejí i nové objekty v zadním hradě – obytná budova přistavěná k donjonu a nová štíhlá věž. Výstavba a zvelebování značně rozlehlého areálu pokračovalo i v renesanci. V roce 1645 dobývali hrad Švédové, ovšem (stejně jako Brno) marně. Po třicetileté válce se poškozené objekty dočkaly opravy, přibyly i další – barokní – budovy, především v prostoru mezi předním a zadním hradem a v předhradí.

Od poloviny dvacátého století sloužil hrad jako internátní učiliště, poté, co jej však školské zařízení opustilo, zůstal prázdný a nevyužitý. Snahy soukromých společností po roce 1989 o jeho rehabilitaci a komerční využití dopadly neúspěšně a tak devastací ohrožené objekty nakonec přešly znovu do rukou státu. Již několik let probíhá jeho dlouhodobá rekonstrukce, která se zatím zaměřila na nejvíce ohrožené objekty a odstranila alespoň ty nejhorší havarijní stavy. I když kompletní obnova obytných a hospodářských budov, výzdoby interiérů, mobiliáře, nádvoří i parků bude trvat ještě řadu let, byl hrad i v tomto stavu zpřístupněn veřejnosti. Návštěvníci si mohou prohlédnout nejen provizorní expozici, ale seznámit se i s postupem rekonstrukčních a restaurátorských prací.

Poloha

veveri.gif

Fotogalerie

Více fotografií hradu Veveří naleznete v naší fotogalerii

Komentáře lze přidat přes facebook.