Archeologické nálezy dokládají osídlení již v době paleolitu (volutová a šňůrová kultura). K významným památkám patří zdejší tvrz, římskokatolický farní kostel sv. Vavřince a domy čp. 283 a 284 – památky lidového stavitelství. V usedlosti čp. 284 je expozice dokumentující místní kroje a lidové bydlení.
Památky
Tvrz Ve středu obce na pravém břehu potoka Okluky je zmiňována (jako důvěrná) v darovací smlouvě z roku 1303. Byla v držení drobné šlechty, od roku 1460 Zástřizlové, pak páni z Kunovic (erb na nádvoří r. 1559) a od roku 1625 náleží Lichtensteinům až do 20. let 20. století. Pak v majetku obce, v 60. letech opravena a slouží jako kulturní středisko celého města.
V současné době jsou využity téměř všechny prostory tvrze. Přímo z nádvoří se vchází do knihovny, obřadní síně, zámecké kavárny, do věže a ke schodišti do prvního patra, kde jsou v provozu dva sály pro pořádání různých společenských nebo i soukromých akcí. Ve věži je zřízeno muzeum a „selská jizba“ pro akce s menším počtem účastníků.
Kostel Chrám sv. Vavřince v Hluku postavil lichtenštejnský ranně barokní stavitel italského původu, Antonín Erhard Martinelli v letech 1736 – 1741 na místě starého vyhořelého kostela stejného svěcení. Podélná jednolodní stavba vystavěná podél osy severovýchod-jihozápad s odsazeným půlkruhovým kněžištěm. Stavební plastiky přisuzovány italskému architektu Antoniu Beduzzimu. Ve středu vypouklého parapetu kůru zasazena kamenná deska s nápisem o stavbě kostela z roku 1741. Chrám postaven za olomouckého kardinála Jana Nepomuka z Lichtensteina, za stavebního dozoru hospodářského správce Lichtensteinů – Jana Maxmiliána Žižky. Sochařskou výzdobu provedla rodina Martina Ignáce Morávka jehož předci pocházeli z Hluku. Ve středu hlavního oltáře umístěn patron kostela sv. Vavřinec, na bocích svatí Rochus, Václav, Florián a Vendelín. Boční oltář P. Marie se sochami sv. Kateřiny a sv. Apoleny. Druhý boční oltář sv. Barbory se sv. Janem Nepomuckým a sv. Janem Sarkanderem. Oltáře jsou doplněny plastikami andílků a okřídlenými hlavičkami, ve vrcholu figurami andělů, autorsky shodnými s hlavním oltářem. Sochy P.Marie a sv. Barbory byly nově osazeny v roce 1893. Práce sochyřské dílny J. Krejčíka z Prahy. Osazením posledně jmenovaných soch byla doplněna rozsáhlá obnova kostela započatá v roce 1854 nástavbou oratoře. Socha P.Marie Hostýnské umístěná nad vchodem na kůr, pochází z oltáře v kostele krátkodobě umístěném v roce 1925. Pro svůj gotický ráz, nevhodný do barokní stavby kostela, byl oltář zrušen. Křížovou cestu zhotovil řezbářský mistr František Charvát z Kutné Hory. Na hranolovité věži napojené na podélnou osu stavby od severovýchodu jsou tři zvony: sv. Šimona a Judy, zvon Gloria a umíráček, pořízený v roce 1964. Zvon sv. Šimona a Judy a zvon Gloria byly dodány ministerstvem průmyslu v roce 1947 za tři zvony konfiskované k válečným účelům v roce 1942.
Poslední renovace kostela byla provedena v letech 1993-1994, kdy byla dána nová střecha a provedeny nové venkovní omítky. V roce 1996 provedeny vnitřní úpravy a kostel znovu vymalován.
Kaplička pod Babíma Horama „Pod Babíma horama,pod Babíma horama..“ zpívá se v jedné písni z Hluku. Pod Babíma horama směrem na jih od Hluku stojí už pár století kaplička. Do nedávné doby byla zde tabulka, na které byl nápis: „Tato Boží muka byla postavena na památku dvou bitev v r. 1116 a 1421.“ Kaplička byla postavena v roce 1525 v upomínku na množství zde padlých bojovníků v obou bitvách. I když od bitev uběhla řada let, ještě dnes je možné zde najít podkovy a různé druhy zbraní-mečů, kopí a jiných, jak svědčí i řada zápisů o nálezech v hlucké obecní kronice. Dodnes se můžeme dovědět z vyprávění předávaného z generace na generaci, že po koupi Hluku pány z Lichnštejnů nechali tito na polích sbírat (po každé orbě) kosti padlých bojovníků a jejich koní. Tato bitva byla předmětem bádání mnoha odborníků proto, že nebyla nikde dost dobře popsána až na výjimku listin psaných králem Zikmundem, uložených v Krajinském archivu v Budapešti. Nebyla popsána snad proto, že nebylo ani vítězů, ani poražených. Husité se probojovali z obklíčení Zikmundových vojsk, které vedl Pipo Spano z Ozory a odtáhli do Čech. PhDr. V. Fialová, ale i jiní uvádí tuto bitvu k datu 28.října 1421. Dále rozebírá jednu z listin psaných králem Zikmundem, která se týká střetu hrádištského hejtmana Ladislava Blagaje s jedním z husitských velitelů.Podle všeho se jednalo o husitského kněze Tomáše z Vizovic, který zde padl po probodení hrudi kopím. Další zprávy o něm se po tomto datu nevyskytují. Dle ústního podání byl pohřben v místech bývalého „obrázku“ v polní trati Kráčiny. Kaplička byla v letech 1999-2000 opravena nákladem MěÚ v Hluku. Bude tak i nadále památkou na padlé bojovníky, ale i ozdobou jednoho z nejpěknějších míst hluckého katastru.
Památkové domky Památník lidové architektury, ukázky bydlení v selských staveních od 17. století do poloviny 20. století. Kontakt: 732 855 257, 603 322 641.
Vinný sklep Ukázka lidového umění.
Dolňácké slavnosti a jízda králů
Dolňácké slavnosti písní a tanců pořádané v Hluku jednou za tři roky (už téměř sedm desítek let) probíhají souběžně s každoročním Slováckým festivalem dechových hudeb a jsou neodmyslitelně spojeny s národními kroji a s jízdou králů. V období Slavností žije celý Hluk několikadenním programem komponovaným pro široký okruh milovníků zpěvu, tance, dechovky, dobrého jídla, pití a folkloru. Okolní vinohrady a ovocné sady jsou zásobárnou pro občerstvení a obveselení nejen v době Slavností, ale i po celý zbytek roku. Hluk je známý zejména produkcí vína, slivovice a jako líheň mladých muzikantů. Nejen Hluk samotný, ale jeho široké okolí jsou bohatou folklorní oblastí, kde snad každá vesnička má svůj svébytný kroj, svoje zvyky a svoje nářečí, podle kterých se dají při troše pozornosti přesně rozlišit, byť by od sebe ležely jen pár kilometrů. Hluk je sice nejmladším městem na Slovácku, ale jeho historie je bohatší a sahá nejméně do 13. století o čemž svědčí středověká tvrz, která je jednou z dominant města.
Turistika a sport
Hluk svým rozložením téměř ve středu Moravského Slovácka se nabízí jako turistická základna pro výlety do okolí za sportem i za poznáním. Hlukem prochází tratě cyklistických stezek Strážnické a Moravské. Na Slovensko je to taky „co by kamenem dohodil“ – Nové Mesto nad Váhom (37 km) nebo Trenčín (41 km).
Sportovní hala TJ SPARTAK Hluk je tělovýchovná jednota, která využívá zařízení sportovní haly Hluku. Pro všechny sálové sporty slouží hlavní sál (25 x 48 m, výška 10 m) se 730 místy pro diváky. K dispozici je automatická dvoudráhová kuželna, posilovna, sauna, herna stolního tenisu (8 stolů). V těsné blízkosti se nachází fotbalový a atletický stadion TJ SPARTAK HLUK.
Koupaliště V areálu jsou dva bazény – pro plavce a brouzdaliště pro děti. Oba bazény jsou vybaveny různými doplňky pro zpestření pobytu ve vodě. Možnost příjemně strávit letní čas mají děti i mimo vodní plochu v zajímavě řešeném dětském koutku. V areálu koupaliště je bfet s krytým posezením. Oproti roku 2003 je rozšířen počet parkovacích míst pro osobní automobily. V sezóně je otevřeno denně od 9.00-21.00 hodin.