Štětí

Městečko na břehu Labe při velké papírně. Koupaliště, sportovní areál, ze mostem nedaleký veslařský areál v Račicích.
Věže města Štětí nepamatují zašlou slávu věků. Zato upoutají na značnou vzdálenost. Patří mohutné papírně, která si toto město podmanila. Ačkoli na druhou stranu – bez papírny by zde patrně nebylo město, ale větší ves. I když je Štětí formované průmyslem, něco ze zašlé slávy věků přece najdete i zde. Nejstarší zmínka o Štětí je z roku 1314. V této době zde žili 24 usedlíci a stál tu kostel a poplužní dvůr. V roce 1549 bylo Štětí povýšeno na královské město a dostalo znak a pečeť. Za třicetileté války část českého protestantského obyvatelstva z náboženských důvodů emigrovala a na jejich majetcích se usadili němečtí přesídlenci. V městských knihách se místo češtiny po roce 1650 objevuje na dobu 270 let jenom němčina, a také jméno města se poněmčilo na Wegstädtel. Obyvatelé se živili zemědělstvím a řemesly. V prvé polovině 19. století zde prosperoval zejména cech punčochářský se 65 mistry. Nejdůležitějšími budovami byly kostel s farou a školou, radnice a pivovar. Starý kostel byl pobořen povodní v roce 1784 a na jeho místě byl vybudován nynější pozdně barokní kostel sv. Šimona a Judy. Ve druhé polovině 19. století byla ve Štětí zřízena pošta a vybudován cukrovar. Kolem města byly postaveny dvě železniční tratě a roku 1909 bylo zregulováno Labe. Po roce 1918 začíná příliv českého obyvatelstva a v roce 1934 zde byla zřízena česká Masarykova škola. Po roce 1945 bylo odsunuto asi 1000 osob německé národnosti a do Štětí přišli čeští obyvatelé z vnitrozemí. Tehdy zde bydlelo v 269 domech 1835 obyvatel. Nebývalý rozmach města způsobila výstavba papírny na místě cukrovaru. V roce 1969 dala papírna podnět ke stavbě mostu přes Labe a k výstavbě obchvatu. Pro potřeby papírny byla v roce 1983 přemístěna do Štětí střední průmyslová škola papírenská.