Kam s dětmi mezi svátky na výstavu? Villa Pellé zve na autora Večerníčka Radka Pilaře

Malé i velké návštěvníky zve pražská Villa Pellé i o vánočních prázdninách na velkou retrospektivní výstavu výtvarníka, ilustrátora a průkopníka multimediální tvorby Radka Pilaře. Vedle známých postaviček Večerníčka, Rumcajse, Manky a Cipíska, provázejících dětství několika generací, čekají na návštěvníky i dosud utajená díla z jeho volné tvorby. Nejmenší návštěvníci se na výstavě rozhodně nudit nebudou. Mohou si třeba vyzkoušet některé televizní triky nebo využít výtvarnou dílnu.

Retrospektivní výstava Radka Pilaře bude mezi svátky v Galerii Pellé v pražské Bubenči otevřena od 28. do 30. prosince a 2. ledna. Více informací na www.villapelle.cz .

„Výstava je příležitostí náležitě ocenit Pilařovo odhodlání vytvářet srozumitelnou řeč nové „obrazové doby“ prostřednictvím těch nejaktuálnějších technologií, jeho celoživotní chuť experimentovat s propojováním malby, fotografie, filmu a videa a zároveň touhu oslovit co nejširší publikum,” dodává kurátor Pavel Ryška. Expozice je koncipovaná jako objevitelská cesta napříč médii, s cílem přiblížit Pilařovo živelné odhodlání vytvářet nový jazyk „obrazové doby“. Ukáže například autorovu fascinaci „blbou malbou“ pouťových atrakcí, jeho osobité reakce na britský pop art či pozoruhodný vztah k televizi nebo nadšení videem, které nazýval mlýnkem na přípravu „obrazových karbanátků“ a považoval je za nástroj schopný demokratizovat sféru vizuální kultury. Zaujme i snaha aktivizovat malé čtenáře knížkou-hračkou, aranžování nejrůznějších předmětů a fotografií do prosklených skříněk či inscenování elektrických obrazů.

Radek Pilař (1931-1993) je známý především jako ilustrátor dětských knih a výtvarník televizních seriálů. Popularitu mu zajistila dnes už ikonická postava Večerníčka a kreslené příběhy O loupežníku Rumcajsovi, které Československá televize vysílala poprvé koncem roku 1967. Úspěch „dobrého loupežníka“ byl téměř okamžitý; kreslený charakter se šířil v různých tiskovinách i v mnoha rukodělných mutacích, aby se stal jednou z nejznámějších československých vizuálních ikon. Ačkoliv měl Pilař v té době za sebou řadu pozoruhodných pokusů o integraci malby, fotografie a filmu i založení oboru animované tvorby na pražské FAMU, o jeho dalším směřování rozhodl vývoj situace po sovětské okupaci. Počátkem takzvané normalizace přišel o členství ve Svazu výtvarných umělců, rezignoval na pokusy účastnit se oficiálních výstav a uchýlil se k tvorbě pro děti. Až ve druhé polovině osmdesátých let se vynořily ze soukromí Pilařova ateliéru koláže, asambláže a výsledky experimentů s elektronickým obrazem i obrazy, ze kterých mezi barevnými pastami, fragmenty fotografií a roztavenými kusy plastů upřeně hleděly kulaté oči pohádkových bytostí. Nešlo o veselé kresby, ale hravá obrazotvornost nezapadala ani do tehdejších představ o vážné umělecké tvorbě. Až devadesátá léta přinesla autorovi uznání za vrstevnatou poetiku a odvahu propojit abstrakci s realistickým zobrazováním.

Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama
Reklama
Reklama