Gejša a samuraj – Půvab nebo udatnost?

  26.4. – 16.6.2013 v Městském muzeu v Ústí nad Orlicí


26.4. – 16.6.2013 v Městském muzeu v Ústí nad Orlicí


Slova gejša a samuraj přešla do české slovní zásoby i s českým pravopisem a dodnes navozují atmosféru starého Japonska. Zatímco samurajové, jejichž meče, mečové záštity a další výstroj už dnes opravdu existují jenom v muzejních sbírkách, v historických filmech nebo televizních seriálech, gejši, byť v redukovaném počtu, stále zůstávají součástí i dnešního Japonska.
Samurajové měli velmi podstatný vliv na japonskou společnost a kulturu po dlouhé období téměř 700 let (1185–1868). Byli to válečníci dvou extrémů. Na jedné straně bylo jejich prací zabíjet a na druhé straně byli vycvičeni, aby obdivovali krásu básní, květů i myšlenek.
Samurajovou nejdůležitější zbraní a také jakýmsi odznakem byl meč. Symbolizoval jeho duši, čest, oddanost, poslušnost a ochotu k boji. Meč byl uctíván jako posvátný předmět.
Samurajové byli věrni svému pánovi, své rodině a kultu bušidó. Byli připraveni zemřít ať už v bitvě nebo i vlastní rukou, rituální sebevraždou, pokud bylo potřeba.
Slovo samuraj je odvozeno od japonského slovesa samurau nebo saburau, které znamená sloužit. Japonský výraz zní buši. Hlavní příčinou vzniku této vojenské třídy bylo vlastně špatné fungování císařského dvora v Kjótu, který zanedbával obranu v provinciích. Proto se ve vzdálenějších provinciích začaly vytvářet tzv. bušidan neboli vojenské oddíly, aby bránily majetek svých pánů. Skupiny sestávaly z vojáků příbuzensky propojených, vůdci najímali mladíky ze známých nebo spřátelených rodin.
katanyV japonské společnosti jsou dodnes patrné stopy bušidó v některých rysech chování a v názorech, případně v systému fungování obchodních firem.
Na rozdíl od samurajů začaly gejši bavit pánskou společnost teprve v polovině 18. století, přesto fenomén gejša dosáhl v zahraničí stejné popularity jako samuraj. Gejši svým způsobem určovaly styl společnosti. Oblékaly se podle poslední módy, byly vzdělané v různých druzích umění, a protože jejich klienty často bývali hodnostáři politického a veřejného života, uměly konverzovat i na tato témata a znaly mnoho z politického zákulisí. Každá gejša přísluší k tzv. domu nebo čajovně, která je hierarchicky uspořádaná. Dům vede „matka“ a gejši jsou si sestrami. Starší sestra je pak spíše učitelkou své mladší kolegyně a zároveň její přítelkyní a rádkyní.
Profese gejši se často zaměňuje s profesí prostitutky. Ale hlavním úkolem gejš bylo naplňovat určité romantické představy samurajů, bavit společnost duchaplnou konverzací, zpěvem a tancem a pečovat o pohodlí návštěvníků čajoven zábavních čtvrtí.
gejsaPřevzato z katalogu Alice Kraemerové, Gejša a samuraj. Národní muzeum 2010.
Gejša a samuraj – Půvab nebo udatnost?
Japonské umění ze sbírek Náprstkova muzea.
26.4. – 16.6.2013 v Městském muzeu v Ústí nad Orlicí

Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama

Mohlo by se vám také líbit

Rožmitál pod Třemšínem

Icon 19.06.2021

Rožmitál pod Třemšínem je malebné město, které leží v krásném údolí pod zalesněnými brdský...

Celý článek

Muzeum Hrotovicka

Icon 17.06.2021

Rekonstrukce objektu č. p. 2 v letech 2016-2018 vedla k vytvoření nového Muzea Hrotovicka....

Celý článek

Památník bratří Mrštíků v Divákách

Icon 14.04.2021

V létě 2021 se po dlouhé rekonstrukci konečně otevírají brány Památníku bratří Mrštíků v D...

Celý článek

Muzeum strašidel v samém centru Plzně

Icon 09.06.2021

Muzeum strašidel se nachází na západní straně nám. Republiky v samém centru města Plzně. U...

Celý článek

Prácheňské muzeum v Písku

Icon 16.05.2021

Když výbor při Radě Evropy ocenil v roce 1996 Prácheňské muzeum v Písku čestnou cenou „Evr...

Celý článek

Město Olešnice na Moravě

Icon 09.05.2021

V městečku Olešnici se nachází několik míst, za kterými se stojí vypravit na vycházku. Jso...

Celý článek
Reklama
Reklama