Meziboří

MeziboriMěsto Meziboří se nachází více jak 100 km severozápadně od Prahy na úpatí Krušných hor. Administrativně náleží do okresu Most (Ústecký kraj). Vzniklo z původní podhorské vesničky Schönbach. Titul města získala v roce 1960. V současné době zde žije asi 5000 obyvatel. Okolní krajina nabízí mnoho příležitostí pro sportovní vyžití, zejména pro pěší a cykloturistiku. Přímo ve městě se nachází sportovní hala se saunou, tenisové kurty, v roce 2004 bylo dokončeno hokejbalové hřiště, lyžařská sjezdovka, stadion, fotbalové hřiště, kuželna, atd. K regeneraci je možno využít 2 rehabilitačních zařízení. Město je členem SESO, Euroregionu Krušnohoří, Sdružení obcí regionu Krušných hor a Hospodářské a sociální rady Mostecka.

Z kroniky města

Mezibori - 50. letaTěsně po třicetileté válce se můžeme v Berní rule z roku 1654 dočíst: „…dawno skazeny a spaleny; každy miel zahradku o 1 str (tzn. 1 štrich či korec – 0,28 ha); neni nadiege zase nowy stavení; staweni dobre roly (pole) zittny; luk spotřeba (dostatek), dříví šindel a uhly do miesta mostu prodavaji a wozy.“
Opis úvodu německé kroniky, kterou v roce 1937 založil první kronikářský výbor Schönbachu – starosta obce Anton Weinelt, kronikář Gustav Braune a členové Anton Weiner a Anton Hälbig, se stal spolu s českým překladem součástí kroniky z roku 1956. Německý originál v sedmdesátých letech záhadně zmizel z městského národního výboru.
Z období první republiky lidé vzpomínají na tzv. lístky do lesa, který spravovala lesní správa. Kdo chtěl jít na dřevo nebo na lesní plody dál, musel si za 3 až 10 korun na rok zakoupit lítek, který ho ke vstupu opravňoval.
Dále se vypráví o ochočeném jelenovi, který po cestě na trh do Litvínova doprovázel jistou ženu z Flájí. Nakonec se stal tak přátelským, že na trhu kradl zelinářům zboží, až ho myslivci museli zavřít do obory.
Místní karbaníci vzpomínají na staletou lípu. Měla totiž ve vršku kmene hlubokou dutinu, ke které vedl žebřík, a v létě tak hráčům karet skýtala stinné útočiště.
Tehdejší školáci nemohou zapomenout na zimní sjezdy na saních do litvínovské školy v Rooseveltově ulici, kam se ze Schönbachu dalo dojet na jediné odstrčení. Pamětníci vzpomínají, že před válkou lidé do Schönbachu často jezdili na letní byt. Jednou z místních atrakcí prý byla střelnice u Brauneho hospody. Návštěvníci Schönbachu mohli každou neděli pozorovat spolek nimrodů, kteří od hospody směrem k dnešnímu věžáku stříleli do pohyblivých malovaných terčů lovné zvěře a do hliněných holubů.
Z období druhé světové války je vzpomínáno několik jmen, k nimž se váží zajímavé příběhy. Například o nadlesním Hartlovi se vypráví, že ho k sebevraždě dohnala bezradnost z porážky Říše. Jeho dcera, která ve válce ztratila snoubence a bratra, se prý pro smrt rozhodla dobrovolně. Výstřely dolehly do vsi ve chvíli, kdy jeho žena nesla na úřad žádost, aby byli s dcerou pochováni v lese.
Pamětníci dále vzpomínají na syna hostinského Brauneho, který byl pro výstrahu zastřelen poté, co byl poznán zajatci litvínovského tábora, ve kterém pracoval jako dozorce, a usvědčen z krutého zacházení s vězni.
Edvard Löwe byl zase podle vyprávění zastřelen za to, že z náboženského přesvědčení odmítl na frontě vzít do ruky zbraň. Jako vlastizrádci mu v obci nesměl být postaven kříž.
Další příběh vypráví o Marii Hälbigové, která při peněžní sbírce na válečné výdaje odmítla přispět s poznámkou, že „jestli Hitler nemá peníze, ať neválčí“. Byla za to transportována do terezínského vězení, ale protože její syn bojoval na frontě, podařilo se jí po půl roce vrátit domů.
Pamětníci také vzpomínají, že byla v Schönbachu za války u vjezdu do vsi (ve stráni pod dnešním věžákem) vyhloubena štola, která sloužila jako protiletadlový kryt. Na jejím kopání se prý museli podílet i muži, kteří se navečer vraceli z práce na šachtách, a tak se stala předmětem četných sporů.
Již v roce 1948 se v zápisu z jednání rady obce dočteme o návrhu na počeštění názvu obce. O tři roky později se změna názvu obce v radě dále projednávala: „ONV v Litvínově souhlase s MNV v Schönbachu předložil ministerstvu vnitra návrh na změnu německého názvu obce Schönbach. Ministerstvo vnitra nakonec doporučilo pro obec Schönbach název Meziboří nebo Potok. Po různých peripetiích (Fučíkov) byl nakonec přijat název Meziboří.

Zajímavosti v okolí

Naučná stezka Tesařova cesta – Šumný důl: 12,5 km dlouhá naučná stezka se 17 zastávkami začíná u letního stadionu v Meziboří a vede nejprve po úbočí Krušných hor a dále Šumným dolem do Litvínova, odkud lze také na stezku nastoupit. Je vhodná pro pěší, cyklisty a v zimě i pro běžkaře. Na 17 panelech seznamuje návštěvnky se všemi základními informacemi o Krušných horách, tedy o geologickém vývoji, vodstvu, historii osídlení Krušnýh hor, o vegetaci, živočišstvu, významných objektech v okolí stezky (úpravna vody Šumná, textilní továrna v Šumné); na návštěvu je doporučeno cca 4 hodiny.
Obcí prochází modrá a žlutá turistická stezka.

Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Do Moravské Třebové za aktivním vyžitím i relaxací

Icon 14.03.2021

Patříte mezi ty, kteří se snaží aktivně trávit svůj volný čas? Zamiřte do Moravské Třebové...

Celý článek

Jihočeská Plavební

Icon 17.04.2021

Jihočeská plavební společnost provozující výletní lodní dopravu po řece Vltavě a Lužnici&n...

Celý článek

Kreativní zóna DEPO2015 v Plzni

Icon 25.12.2020

Jsme prostor plný kultury a podnikavých nápadů. DEPO2015 vzniklo v roce 2015, když byla Pl...

Celý článek

Výlet s dětmi? Rozhodně se toho nebojte!

Icon 18.01.2021

Vyrazit s dětmi na pohodový výlet, který si všichni užijete nemusí být jenom pouhé přání. ...

Celý článek

Muzeum Mladoboleslavska – výlet nejen s dětmi

Icon 16.03.2021

Vydejte se branou minulosti s Muzeem Mladoboleslavska na pěti jeho pracovištích. Prvním z ...

Celý článek

Dům přírody Pálavy

Icon 12.04.2021

V barokní památkově chráněné budově na dolnověstonickém náměstí vzniká Dům přírody Pálavy.

Celý článek
Reklama
Reklama