Zámek Vranov a Vranovská přehrada

zn_002-09.jpgVranovská přehrada – je největší vodní nádrží na Dyji, hráz byla postavena podle švýcarského projektu v letech 1930-1934, plocha jezera je 765 ha, max. hloubka 45m, stálý objem zadržované vody je 132.500 mil. m3. Hráz je vysoká 59,9 m a vzduté vody zaplavily 30 km údolí podobného charakteru jako má údolí Dyje v NP Podyjí. Nádrž slouží pro výrobu elektrické energie (elektrárna se třemi turbínami), pro závlahy a jako zdroj pitné vody pro Třebíčsko, současně je to vyhledávané rekreační středisko – střediska Vranovská pláž, Lančovská zátoka, Chvalatice, Bítov – Kopaninky, Bítov – Horka, Chmelnice, Farářka, Podhradí nad Dyjí). Tato údolní nádrž je jednou z nejteplejších přehrad v ČR, a proto je často nazývána jako „Moravský Jadran“. Přehrada je také vyhledávána rybáři díky velmi dobré zarybněnosti. Od r.2006 zde najdete opět lodní dopravu.
Vranovský zámek – patří k nekrásnějším barokním stavbám u nás. Vznikl rozsáhlou a dlouhou přestavbou původně románsko gotického hradu (připomínaného jako zeměpanská pevnost již r.1100) po požáru v r.1665 za vlády bavorských hrabat z Althanu. Osídlení zde vznikalo již v prehistorické době, první zmínky jsou právě o zeměpanské pevnosti jako hraničním hradu v Kosmově kronice. V r.1323 král Jan Lucemburský směňuje vranovský majetek s Jindřichem z Lipé, uznávaným vůdcem šlechtické opozice a jedním z mocných mužů království. Dalšími majiteli se stali Lichtenburkové, staropanský rod, kteří na Moravě přestavěli Bítov či Cornštejn. V r.1499 jim král Vladislav Jagelonský propustil Vranov do dědičného držení. V té době je to již pevný kamenný gotický hrad na vysokém srázu nad meandrující řekou Dyjí na skalního ostrohu. Vzniká tehdy patrová věž s kaplí a obytný palác majitele, přístup chrání masivní válcová věž, s ochrannou funkcí na vnitřní obranný okruhu, ve kterém s nachází tzv.Přední hrad. V něm se dodnes dochovalo středověké teplovzdušné vytápění z 15.st. Tato část hradu je pak zajištěna mohutným barbakánem a strážní hranolovou věží s hradbami. V 16.st. nastává časté střídání stráží – tedy majitelů – vládne zde moravský hejtman Arkleb z Boskovic, renesanční velmož Jan z Pernštejna, moravský pán Zdeněk Meziříčský z Lomnice nebo nejvyšší pražský purkrabí Volf Krajíř z Krajku. Koncem 16.st. zde vládne Estera z Dietrichsteina, teta pozdějšího moravského místodržícího kardinála Františka, která provádí stavební úpravy Předního hradu a založila v městečku doly na železnou rudu a hamry s pecemi. Nejdůležitějšími vlastníky Vranova však byli Althannové, starobylý bavorský rod, na Moravě sídlící od konce 16.st. V r.1614 panství získává Volf Dětřich z Althannu, ten je však pravý evangelík a za aktivní účast na moravském stavovském povstání je mu v r.1619 panství zkonfiskováno – získá jej jeho bratr (jak milé). V r.1629 zámek kupuje Valdštejnův generál Jan Arnošt ze Scherfenberka, za jehož vlády na panství doléhají hrůzy třicetileté války (vpády Švédů, císařských, Bočkajovců…). V r.1645, po bitvě u Jankova, je vranovské městečko obsazeno a zpustošeno švédskými vojsky, hradu obléhání přežil. V r.1665 je j však postihuje rozsáhlý požár. Po něm získávají válkou zpustlé panství Stahrenberkové, kteří zahajují první úpravy středověkého hradu. V r.1680 panství získává císařský tajný rada a přísedící moravského zemského soudu říšský hrabě Michal Jan II. z Althannu, tedy tento rod jej znovuzískává. Nastává tak doba rozsáhlé přestavby na reprezentativní panské sídlo podle plánů mladého dvorního architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu, pozdějšího autora Clamm – Gallasova paláce v Praze, proslulého vídeňského kostela sv. Karla Borromojeského, církevních staveb v Salzburgu nebo prvního projektu císařské rezidence v Schönbrunnu. V r. 1687 je tedy započato s budováním monumentálního sálu předků na oválném půdorysu a zaklenutého smělou kupolí. Tato stavba je dodnes dominantou zámku a představuje jeden z předních skvostů světské barokní architektury. Stavbu doplňují sochy Tobiáše Krackera, fresky Jana Michala Rottmayra. Po dokončení sálu vzniká další Fischerův projekt – zámecká kaple Nejsvětější Trojice s podzemní althannskou hrobkou, s ústřední válcovou lodí se šesti prostory oválného půdorysu, souměrně rozloženými při jejím obvodu. Malbou ji zdobí rakouský umělec Ignác Heinitz z Heinzenthalu. Od r.1702 přebírá záměry autora dál jeho nejstarší syn Michal Heřman Althann a po r.1722 jeho snacha Marie Anna Pignatelli, půvabná a inteligentní favoritka císaře Karla VI. Ta zadává (pravděpodobně Antonínu Erhardu Martinellimu) stavbu trojkřídlé zámecké budovy, upravuje dále přístupový most, části předního hradu i průčelí a interiér kaple. Vznikají zde dvě sousoší Lorenza Mattieliho, znázorňují zápasícího Hérakla s Antaiem a Vergiliem opěvovaného hrdinu Aenea zachraňujícího svého otce Anchísa z hořící Tróje. Další významnější kapitola v dějinách zámku nastává koncem 18.st., kdy panství dědí poslední vranovský Althann – Michal Josef. Ten nechává zdobit interiéry prvního patra dodnes zachovalými štukovými a tapetovými dekoracemi a nástěnnými malbami, ovlivněné romantismem a klasicismem. Terasovitě se upravuje prostranství u sálu předků s vítěznými oblouky. V r.1793 získá panství zemský advokát Josef Hilgartner z Lilienbornu, provádí dotvoření krajinářského parku s členitým terénem, cestičkami, romantickými stavbami, sochami a jezírkem. Majitel upravuje rovněž bažantnici, oboru pro vysokou, letohrádek, ale i konírny. V okolí zakládá nové vsi a nechává budovat silnice. V 19.st. patří panství polské aristokratické rodině Mniszků a od r.1876 s ní spřízněným Stadnickým, již nenastává větší stavební zásah do zámku. Vznikají např. kvalitní nástěnné malby v západ. křídle, empírová přístavba průčelí koníren, neogotické a romantické úpravy fasád. Zvelebuje se také lesoparku se stavbami kapliček, křížů, obelisků, památníků. Původní továrnu na kameninu v r.1816 St.Mniszek přebuduje na velký a prosperující závod. Rodiny Mniszků a Stadnických rozšiřují dále velkou knihovnu, přímo na zámku se pěstuje čilý divadelní život, Mniszkové často komponují i provozují komorní hudbu, na Vranov jsou zváni hudebníci, skladatelé a herci z vídeňských divadel. Působil zde např. nositel Nobelovy ceny Henryk Sienkiewicz. V r.1938 se Vranov stává součástí Hitlerovy Říše, je zámek spolu s velkostatkem Adamu Stadnickému zkonfiskován a prodán německému baronovi Gebhardu von der Wense – Mörse. Po skončení 2.sv. války se majetku ujímá stát, který vranovský památkový objekt zpřístupňuje veřejnosti. V 70.letech 20.st. dochází k rozsáhlé obnově zámku, zásadní obnovou prochází zámecká zeleň, dnes však z ní zůstává jen torzo. Zámek je snes národní kulturní památkou v péči státu.
Oficiální www stránky Zámku Vranov.
Poloha:

mapa_vranovokoli.gif
Fotogalerie
Více fotek naleznete v naší galerii

Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama

Komentáře k článku (0)

Reklama

Mohlo by se vám také líbit

Zámek Červený hrádek

Icon 10.01.2021

Raně barokní zámek se nachází uprostřed malebné krajiny na místě, kde stával původní hrad ...

Celý článek

Muzeum Benátecka

Icon 17.03.2021

Na benáteckém zámku sídlí Muzeum Benátecka se svými hravými atraktivními expozicemi věnova...

Celý článek

Pohádkový hrad a zámek STARÉ HRADY u Jičína

Icon 25.12.2020

Kam s dětmi na výlet, aby se bavila celá rodina? Vydejte se na Staré Hrady, na hrad a záme...

Celý článek

Zámek v Mikulově

Icon 12.04.2021

Barokní dominanta jihomoravského Mikulova vás alespoň na chvíli přenese do Itálie.

Celý článek

Město Chrudim

Icon 16.01.2021

Chrudim je největším městem turistické oblasti Chrudimsko-Hlinecko. Leží na rozhraní Želez...

Celý článek

Na choltický zámek za vodníky i discgolfem

Icon 01.05.2021

Zámek Choltice a jeho rozlehlá obora je stvořená pro výlet s dětmi – pohádková prohl...

Celý článek
Reklama
Reklama