Statutární město Chomutov leží v západní části Ústeckého kraje na úpatí Krušných hor. První písemná zmínka o Chomutovu pochází z roku 1252. Tehdy Fridrich, syn Načeratův, věnoval město řádu německých rytířů, což doložil latinsky psanou darovací listinou. Chomutov se stal centrem největšího řádového dominia v Čechách a na Moravě. Od konce 19. století se Chomutov postupně profiloval v průmyslové město. Bouřlivé období rozvoje nastalo s otevřením hnědouhelných dolů v okolí města, založením železáren a napojením na železnici. V 60. až 80. letech 20. století došlo v Chomutově k rozsáhlé přestavbě, která se naštěstí výrazněji nedotkla historického jádra, jež je od roku 1992 městskou památkovou zónou.
Nejvýznamnější architektonickou památkou je raně gotický kostel svaté Kateřiny, který je zároveň nejstarší stavbou ve městě. Také další cenné architektonické památky jsou soustředěny v prostoru centrálního náměstí 1. máje. Na jeho horní hraně, hned vedle děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie se do výšky 53 metrů tyčí Městská věž s vyhlídkovým ochozem. Uprostřed horní části náměstí 1. máje se nachází barokní sloup Nejsvětější Trojice postavený postupně v letech 1697 až 1732. Mezi spodní stranou náměstí a říčkou Chomutovkou se rozkládá areál tvořený kostelem svatého Ignáce, bývalým jezuitským gymnáziem s hvězdářskou věží a řádovou kolejí.
Na okraji městské památkové zóny v Hálkově ulici stojí kostel svatého Ducha, v Lipské ulici asi 2 kilometry od centra zase kostel svaté Barbory. Architektonickou zajímavostí Chomutova jsou tři robustní osmnáctipatrové budovy s mezonetovými byty na sídlišti Březenecká. Tyto takzvané Experimenty jsou jedinou realizací podle vzoru staveb světoznámého architekta Le Corbusiera v bývalém východním bloku.