Ze všech ročních období je právě podzim nejmalebnější a nabízí opravdu širokou paletu barev vytvořené přírodou. Typické je sice už poměrně sychravé počasí, ale když vysvitne slunce, jsou barvy podzimu ideální pro aktivity v přírodě, které nebudou bavit pouze děti, ale užít si je s nimi mohou i dospěláci.
Škola hrou – jak je to s chlorofylem tedy zelení listovou
Pokud do přírody vyrazíme s dětmi staršího školního věku, je možné využít změn barevnosti listí k vysvětlení, jak to vlastně je s chlorofylem, a to nenásilnou hravou formou. Vedle sebe do řady naskládáme listy. Od těch ještě stále sytě zelených přes žluté, hnědé, oranžové i ty červené. Děti pak vědí, že když na podzim méně svítí slunce, listy se ve skutečnosti odzeleňují. Tak je to správně, nejedná se totiž o jejich zbarvení, jak se mnohdy zjednodušeně říká. Různé barvy jsou v listech neustále, jen je, většinu roku překrývá ta sytě zelená. Naopak červené barvy většinou na listech lze pozorovat díky mrazivým dnům.
Vzpomínky na dětství aneb prvopočátky landartu
Podzimní listí je samo o sobě uměleckým dílem a v kombinaci s větvičkami, kamínky nebo plody s nimi lehce vytvoříme spousty obrazců. Většina z nás, se kterými rodiče chodili do parků nebo lesů, si jistě ráda zavzpomíná na mechové domečky nebo zahrádky pro skřítky. Tehdy ještě nebylo tolik známé výtvarné odvětví zvané landart, přestože tato tvoření jím již v podstatě byla. I se základní znalostí angličtiny dokážeme odhadnout, že je to umění přímo spjaté se zemí a jejími součástmi. Většinou jako základnu díla použijeme přirozeně se vyskytující součást přírody a dotvoříme ji tak, aby se nenarušila krajina, ale přesto zaujala kreativním ztvárněním.
Soutěž o nej přírodninu
S dětmi můžeme v podzimní přírodě tvořit fantazijní mandaly anebo si dát práci s přípravou a vzít si s sebou obrázky konkrétních pohádkových postaviček nebo zvířátek. Cestou na vhodné místo sbíráme materiál, fantazii se meze nekladou. Bereme uschlou trávu, různobarevné listí, zajímavě zahnuté větvičky, plody, kamínky, chmýří. Prostě cokoliv, co by se mohlo hodit při následné tvorbě našeho díla. Pro větší motivaci vyhlásíme soutěž o nejzajímavější přírodninu, díky tomu děti podnítíme k tomu, aby se kolem sebe dívaly se zájmem a okolí zkoumaly s co největším zaujetím. Nikdy nezapomínejme, že přírodě nechceme ublížit, proto sbíráme pouze to, co není pevně spojeno se zemí, nic netrháme, ani násilím nepáčíme ze země.
Obrázek nebo 3D kompozice?
Důležitý je i výběr správného místa pro naše dílko, ať už se bude jednat o obrázek nebo trojrozměrný výtvor. V případě obrázku, pokud si chceme aktivitu opravdu užít, bude naším podkladovým plátnem minimálně metrový čtverec na zemi. Samozřejmostí je vybrat si ideálně den, kdy příliš nefouká. A chceme-li jít ještě dál, promyslíme si místo tak, aby v blízkosti našeho budoucího uměleckého díla byl pařez, anebo tvoříme v mírném svahu. Pak nebude problém ani obrázek větších rozměrů pohodlně zachytit na fotografii a ukázat ji třeba nemocnému kamarádovi, který zrovna nemohl jít ten den s námi anebo babičce, která do lesa už pěšky nedojde.
Lesní piškvorky
Pokud nemáte zrovna tolik času nebo je chladněji, aktivitu si trochu zjednodušíme. Když na procházce nechcete být tak dlouho na jednom místě, můžete zvolit tvorbu dílka menších rozměrů. Rovněž lze využít přírodniny k jednoduché inovaci klasických piškvorek. To ovšem bude také předpokládat sběr materiálu. Všichni hráči si nasbírají větší množství jednoho typu přírodnin podle lokality, kde se nacházíte, to mohou být žaludy, kaštany, bukvice, šišky, případně listy konkrétního stromu. Stačí jen nalézt vhodné místo a hra může začít!
Důvod vystrčit nos i ve vánici
Také se vám někdy v zimních měsících stává, že se vám příliš nechce z vyhřátého útulného domova? I proto je fajn mít nějaký cíl a smysluplný důvod vyrazit ven, nejen touha vyvětrat se. Proto si během podzimu nasbírejme zásobu kaštanů a žaludů. Nechme je proschnout a pak i v největší slotě máme i s dětmi významné poslání – jít nakrmit zvířátka – donést jim dobroty do krmelce. Pak nastane ideální situace, protože spojíme příjemné s užitečným.
Zdroj: osobní zkušenosti a dovednosti autorky článku — Jana Klinecká
