Stezka příběhů lesa pod Sluneční Strání byla slavnostně otevřena 5. dubna 2025, jedná se o naučnou stezku s herními prvky, která je vhodná k návštěvě hned z několika důvodů. Vede pohodovým terénem, po cestě je stále na co koukat a nebudou se zde nudit děti ani dospělí.
Práce uměleckého řezbáře Petra Steffana je opravdu obdivuhodná a velkými lákadly zde dozajista budou zejména houby a brouci v nadživotní velikosti. Stezka je po celé délce doplněna líbivými lavičkami s různorodými motivy a pokaždé jinou tematikou. Trasa je nenáročná, měří asi 4 km a má zanedbatelné převýšení.
Začátek trasy a smyčka, kterou nic neminete
Ideální je vyrazit od zahrádkářské kolonie, kde začínáme svoji procházku zatím na asfaltové cestě ulicí U Langrova lesa, kudy vede jednak žlutá turistická značka a rovněž NS Na pomezí Čech a Moravy. Po přejití železniční tratě si můžeme zvolit směr další cesty. Lze pokračovat po Stezce ve Svitavském lese a teprve, když narazíme na silnici, dáme se vracečkou opět po žluté turistické značce. Jaký směr této smyčky na trase zvolíme, je úplně jedno, nic nemineme ani jednou z variant.
První zastavení: Plavec a ptačí pexeso
V úvodní části trasy se objevují jak starší dřevěné výtvory, tak novinky, které díky neokoukanosti budou hlavním cílem návštěvy. Jako první nás již zdálky zaujme pestře zbarvený Plavec, vyvedený ve žluté barvě na kontrastním modrém podkladu, v kraulařském stylu. Hned v závěsu je lavička již čistě v přírodním provedení s tematikou ptáků typických právě pro lesní porost.
Vedle lavičky se zdokonalíme v poznávání lesního ptactva formou otáčení dřevěných kartiček podobně jako u klasického pexesa.
Následuje lavička s motivy brouků a také tabule, na níž je kombinace fotografie lesa a cesty pro lišku a kance, kde si děti mohou pohrát s posunováním těchto zvířat po vyznačené trase. Od lavičky s lesními zvířátky, například jezevcem nebo veverkou, se již přesouváme k pro někoho obávanějším organismům v podobě plazů.
Plazi na lavičkách i v životní velikosti
Cestou potkáme obřího hada a proti němu lavičku ozdobenou dalšími plazy, na kterou si asi úplně každý nebude ochotný sednout. Několikametrový had může vzbuzovat patřičný respekt, přestože zrovna tato dřevěná verze ani v případě přiblížení se do její osobní zóny, dozajista na žádného zvědavce nezaútočí. I u živého hada se vždy jedná spíše o obranu v případě ohrožení, kdy nezbývá nic jiného, než reagovat pudově. Oku lahodící lavičky s motivy obilí nebo lesními plody vybízejí spíše k podrobnějšímu prozkoumání než usednutí. A ještě než se dostaneme k dřevěným plastikám kůrovce a tesaříka, mohou si děti i dospěláci pro zpestření cesty zahrát dřevěné piškvorky.
Obřím broukům na stopě
V místě, kde máme možnost si zvolit směr další procházky, narazíme na lavičku s motivy brouků a jejich larev. Konečně! Kousek opodál najednou zahlédneme obří makety brouků, jejichž vzezření je v této velikosti opravdu dech beroucí. Dokonce možná některé malé výletníky trochu vyděsí svým realistickým vzhledem. Tradičně nechybí ani možnost něco se dozvědět o těchto našich dvou druzích brouků.
Hurá!? Kůrovec…
Kůrovec, správněji lýkožrout smrkový, tedy brouk, který napadá zejména oslabené smrky, má rád hlavně teplé a suché počasí, to mu umožňuje snáze se rozšířit a způsobit pak nemalé kalamitní stavy. Naučná tabule nám přiblíží jeho životní cyklus a rozhodně stojí za zmínku, že hlavní prevencí před jeho rozšířením je vysazování stromů tak, aby byl les druhově pestrý a také zde byly stromy různého stáří.
Pomocník pro les, nechtěný v nábytku
Dalším obrem, který dělá kůrovci společnost je tesařík. Tesaříci patří k nejpočetnějším druhům brouků a jsou velice významnou součástí lesních ekosystémů, především proto že pomáhají rozkládat odumřelé dřevo. Zajímavostí je, že někdy se tesařík vylíhne až ve dřevě nově pořízeného nábytku a trochu svou přítomností zaskočí majitele. Obvykle na jeho přítomnost upozorní hromádka jemných pilin anebo chroupavý zvuk larvy požírající dřevo, který může připomínat i škrábání nehtu po dřevě. Díky vnímání vibrací nebo zvuků larvy reflexivně utichnou a přestávají chroupat, dokud nebezpečí nepomine. My zde můžeme v detailu pozorovat maketu obřího dospělce.
Mariánská úcta se špetkou tajemna
Mezi přírodní motivy je vloženo zastavení u lavičky s citátem Matky Terezy: „Ne každý dokáže velké věci, ale všichni dokážeme dělat malé věci s velkou láskou.“ Kdo se nad ním zamyslí, pozná jeho velkou hloubku. Ostatní se mohou potěšit pohledem na další řezbářsky povedený kousek a odhalit trochu tajemna spojeného s nedalekým místem. Místo, které se před druhou světovou válkou nazývalo Hájem hrdinů. Poblíž něj stávala šibenice a je opředeno několika temnými legendami. Jednou z nich je příběh o bezhlavém jezdci, který byl údajně zahnán obrazem Panny Marie s Ježíšem, umístěným na jednom ze stromů.
Houbařský ráj trochu jinak
Pro mnohé bude zlatým hřebem této procházky houbařský úlovek několika druhů našich hub, jak jinak než opět obřích rozměrů. Nejdříve nás uvítá houbová lavička a za ní už vykukují houby v nadživotní velikosti posázené na mýtince hned za lavičkou. Projdeme se mezi liškami, křemenáči nebo hříbky. Tady houbařovo srdce zaplesá a navnadí jistě k další návštěvě lesa tentokrát ve snaze nějakou skutečnou houbu ulovit.
Parkurové mini hřiště
Děti se po setkání s mega houbami vyřádí na parkurovém hřišťátku vytvořeném po vzoru padlých stromů. S trochou kreativity jim zde rodiče mohou vymyslet mnohé drobné úkoly, jakým způsobem lze zdolávat tento malý parkur a vyzkoušet si svoji rovnováhu. Zároveň se ale nejedná o nebezpečný prvek, kde by si děti mohly nějak zásadně ublížit.
Studánka, která nabádá k úctě k přírodě
Na zpáteční cestě můžeme sejít pár metrů ke Studánce Pod strání, kterou vybudovali místní lesníci a klasicky je opatřená několika hrníčky pro žíznivé poutníky. Pro ty, kteří čistotu lesa zhoršují kouřením nebo zahazováním odpadků, je zde alespoň připomenutí, které by mělo být ideálně samozřejmostí. Autor se zde obrací se žádostí, aby nikdo neodhazoval cigaretové nedopalky, kdy pouhý jeden může znehodnotit svými jedy až 80 litrů vody.
Dále upozorňuje na extrémně dlouhou dobu rozkladu plechovek nebo PET lahví, a proto je všichni vyhazujme pouze tam, kam patří.
Zážitkový výlet, který děti opravdu chytne
Přístřešek u studánky je vhodným místem dát s dětmi svačinu a pomalu se ubírat zpátky. Na relativně malé trase tak skutečně o zážitky není nouze. A jdeme-li na výlet připraveni, můžeme ho dětem ozvláštnit předem přichystanými mini úkoly a soutěžemi spojenými se všemi zajímavostmi, které tu potkáme. Jistě každý z nás si vzpomene, jak ho bavilo, když rodiče vymysleli na výletě nějaké tajuplné úkoly. Cesta pak byla vždy hned o několik stupňů zajímavější.
Zdroje: Naučné tabule v dané lokalitě; Svitavy.cz; cervodes.eu
