Příchod dítěte do rodiny je vždycky náročný pro všechny zúčastněné. Narození miminka obvykle mění všechno. Pokud jde o druhé (nebo další) miminko, změní se svět nejen rodičům, ale také staršímu sourozenci. Malý človíček, pro kterého jsou rodiče středobodem vesmíru, najednou není jediný. Musí se o pozornost svých nejmilejších dělit. Ocitá se na druhé koleji. Často slyší: Počkej, teď nemůžu. Často se ocitá v situacích, kterým nerozumí. Malé dítko může být při příchodu sourozence opravdu zmatené. Zamávat to může jak s batoletem, tak se školákem.
Zkuste si to představit
Po těžkých začátcích a několika karambolech jste spolu se svou láskou a ona vám náhle oznámí, že si domů přivede ještě jednu lásku. Bude s vámi bydlet a zůstane už napořád. Bude s vámi spát v ložnici a bylo by skvělé, kdybyste se s ní podělila o své věci. Vždyť už je stejně nenosíte. Nemůžete tomu uvěřit a nedokážete si to představit. Jenže za pár dní opravdu přijde ta druhá.
Mladší, hezčí a všechno se točí kolem ní. „Vidíš, jak je roztomilá? A ty oči!”, komplimenty se nešetří a vy to musíte poslouchat. Je to těžké nezačít křičet, že to není fér. V noci se pak choulíte do peřiny a tiše pláčete. Chcete, aby vypadla pryč a všechno bylo jako dřív. Ale je to horší. Celé dny se milovaný s tou novou mazlí a pusinkuje. A vy? Vzduch! Najednou je to o příkazech. „Umej si ruce! Obleč se! Přines si boty! Ukliď ty věci! Pak tě pošle mezi lidi, ve dveřích se rozloučí a zmizí s tou novou. Vy máte chuť tu novou praštit. Vyhodit pryč. Jenže to by se vaší lásce nelíbilo. Akorát by vás osočila, že jste starší a máte mít rozum.
Na první pohled příběh přitažený za vlasy. Jenže přesně takhle se mohou cítit starší sourozenci, když přijde na svět miminko. Rodiče mají méně času. Najednou chtějí, aby starší usínal sám. Spousta věcí je jinak. Tam, kde se maminka smála, teď jen křičí. Nemá čas. Nemá náladu ani energii. Neposlouchá. A jak se má cítit ten malý človíček, po kterém se k tomu všemu ještě chce, aby se dělil o své věci a měl vetřelce rád?
Bude zase miminkem
Je jedno, kolik vašemu dítěti je. S příchodem miminka se z něj stane mladší a vrátí se do dávno minulého věku. Nebude chtít jíst, obouvat se, vázat si tkaničky. Neshazujte ho. Netvrďte, že je velký. Prostě to přijměte jako fakt a dovolte staršímu dítěti být miminkem. Prostě pomozte obout, obléknout nebo nakrmit. Nebude to trvat věčně. Přijít může také pomočování nebo pokakávání. Je to nepříjemné především pro dítě a rozhodně to nedělá proto, aby vám přidělal starosti. Nekomentujte, nekritizujte. V podstatě tomu věnujte minimální pozornost. Protože o pozornost jde v tuto chvíli především. Takže prostě bez řečí a bez nadávání převlékněte.
Nezlobí, volá o pozornost
Možná se vám bude zdát, že vaše prvorozené milované hodné děťátko začalo zlobit. Ve chvíli, kdy se potřebujete věnovat maličkému miminku, je starší sourozenec nezvladatelný. Dělá naschvály. Neposlouchá. Vysmívá se vám. Nedělá to schválně. Není to zlobení. To jen volá o pozornost takovým způsobem, jakým to umí. A navíc takovým, který mu stoprocentně zaručí pozornost. Co na tom, že jste naštvaní a křičíte. Co na tom, že se na něj budete zlobit. Pozornost mít bude. Stoprocentní. Účel přece světí prostředky. V očích dítěte, které chce zpět pozornost nejmilovanější osoby v životě toto platí na tisíc procent.
Pokud je prvorozený ještě poměrně malý a neumí mluvit, asi vám přímo neřekne, že u chybíte. Že mu chybí váš čas, objetí a kontakt. Ale třeba čtyřleté dítě už poměrně dobře dokáže dát najevo svůj nesouhlas. Nejen, že bude volat o pozornost zlobením. Ve chvíli, kdy s ním budete hovořit o tom, jak miminko potřebuje nakojit a konejšit se klidně ozve: „Ale co jáááá?”. Vám se zhroutí celý svět. Vždyť se tolik snažíte. Neděláte nic jiného, než rozdělujete pozornost mezi obě děti. Večer, po uspání obou padáte na ústa. Partnerský život je něco z daleké historie a čas pro sebe pojem z pravěku. Tak proč je tedy starší dítě stále nespokojené?
Jak nad tím zvítězit? A co udělat předem?
1. Nelhat! Nikdy a v ničem
Je samozřejmě na vás, jak vysvětlíte malému dítěti, kde se u vás v bříšku vzalo miminko. Radíme nelhat. Především ale netvrďte staršímu, že to bude skvělé. Přijde nový kamarád, se kterým si bude starší hrát. Upřímně řekněte, že to potrvá. Že miminko je malé a v podstatě jen spí, jí, kaká a pláče.
2) Udělejte si čas jen na starší
Potvrďte staršímu lásku. Udělejte si denně alespoň nějaký čas jen pro něj. A věnujte mu v tuto dobu 100 % své pozornosti. Dělejte to, co si dítě bude přát. Zahrajte si hru, čtěte si, povídejte. Dítě se bude na tuto dobu těšit, a přitom se bude učit trpělivosti.
3) Ujišťujte ho o lásce
Miminko opečováváte, hladíte, pusinkujete. Nezapomínejte lásku projevovat i staršímu sourozenci. Může mít totiž strach z opuštění. Může se uzavírat do sebe. A vy mu musíte vrátit pocit důležitosti. Je to opravdu podstatné pro budoucí rozvoj.
4) Každý má svou roli a je jiný
Vysvětlujte svým dětem jejich jedinečnost a nenahraditelnost. Konkrétně jmenujte, v čem je kdo šikovný. A nesrovnávejte. Spíše oceňujte spolupráci.
5) Pozor na další změny
Určitě není vhodné si na dobu příchodu sourozence načasovat ještě další změny. Je to nevhodná doba pro stěhování, nástup do školky nebo pro odchod z ložnice do vlastního pokoje. Nehodí se ani trénink chození na toaletu a podobně. Byla by to pro dítě jen další zátěž.
6) Zapojte staršího do péče
Nechte prvorozeného, aby se cítil důležitě. Přinese plenku, odnese použité oblečení. Podrží hračku a podobně. Vždy adekvátně k věku. A především jen tehdy, kdy to dítě baví. Důležité je poděkovat a pochválit.
7) Snažte se nekřičet
Je to těžké, někdy se to nepodaří, ale snažte se nekřičet. Křikem ještě nikdy nikdo ničeho vhodného nedosáhl. Objetím dokážete mnohem více. Když k tomu přidáte ujištění lásky, máte vyhráno!
Zdroj: Babysigns, Feedo, Maminka, Nevýchova
