Nejdek

[inspic=99,right,fullscreen,thumb]Historie města
První písemný doklad o existenci Nejdku pochází z roku 1340. Udává se však, že Nejdek vznikl jako hornická kolonie těžařů cínu již kolem roku 1250. Název města Nejdek je prý odvozen od německého „neue Decke“ – podle nově pokryté střechy hradní věže.
[inspic=100,right,fullscreen,thumb]Historicky Nejdek a všechny obce v jeho okolí vděčí za svůj vznik dolování cínu ve 14. – 16. století. Největší rozmach rudného dolování na Nejdecku spadá do éry panování loketských hrabat Šliků. Ti drželi nejdecké panství bezmála 160 let, v rozmezí let 1446 – 1602. Za Šliků se začala těžit i železná ruda, což vedlo v Nejdku a okolí ke stavbě hutí a hamrů. V roce [inspic=101,right,fullscreen,thumb]1602 přešlo nejdecké panství koupí v rámci příbuzenského vztahu od Štěpána Šlika na Bedřicha Collonu z Felsu. Collonové pak drželi panství do roku 1632. Za jejich držení došlo k významné události, k násilné rekatolizaci Nejdecka. Z Nejdku a okolí odešlo mnoho rodin do exilu do Saska. Jejich odchod se projevil nepříznivě v dalším úpadku dolování.
[inspic=102,right,fullscreen,thumb]Úpadek hornictví vedl ke vzniku rozličných domácích výrob a řemesel. Pro Nejdecko mělo největší význam paličkování krajek. Výdělečné možnosti nejdeckých obyvatel se zlepšily až po roce 1843, kdy byla založena přádelna česané příze. Nejdecké železárny existují od roku 1813, roku 1836 byly modernizovány – podnikatel Heinrich Kleist zde zavedl válcování [inspic=103,right,fullscreen,thumb]plechů. V roce 1881 byla postavena železnice z Chodova přes Novou Roli do Nejdku a roku 1899 pak byla dokončena trať z Karlových Varů do Potůčků a Johanngeorgenstadtu v Německu, jež měla pro Nejdecko a západní Krušnohoří zásadní význam. Hospodářská stabilizace a komunikační spojení Nejdecka se Saskem koncem minulého století vedly i k [inspic=104,right,fullscreen,thumb]oživení celoročního turistického ruchu, jenž v té době začal být módou. Jeho projevem byly mimo jiné např. stavby vyhlídkových věží a restaurací na Klínovci (1884), Plešivci (1895) a na Tisovském vrchu – Pajndlu nad Nejdkem v roce 1897.
V letech 1945 – 1946 byl německým obyvatelům Krušnohoří na základě Postupimské dohody a dekretů E. Beneše zkonfiskován majetek a následně byli vystěhováni ze svých domovů do válkou zničeného Německa. Souběžně s transferem Němců probíhal složitý a velmi pomalý proces znovuosídlování regionu českým obyvatelstvem. Zájem o osídlení prázdných domů po odsunutých Němcích byl v horských oblastech malý. Opuštěné domy chátraly a byly v padesátých letech po stovkách demolovány.
Rok 1989 se stal i pro Porolaví a západní Krušnohoří nadějným počátkem nové éry svobodného rozvíjení podnikání a cestovního ruchu. V mnohých obcích Porolaví byly po roce 1989 opraveny kostely, kaple a hřbitovy, k čemuž významně přispěli finančními sbírkami odsunutí němečtí rodáci.
Památky města
Základ architektonické tvářnosti Nejdku byl dán již v 16. století, stavebně byl dále rozvíjen v období baroka a především na sklonku 19. století, v období hospodářského rozkvětu města. Ze stavebních slohů jsou pro Nejdek významné baroko a klasicismus. Na náměstí jsou četné domy s historizujícími nebo secesními fasádami, vybudované v letech 1881 až 1914.
Hradní románsko-gotická věž je nevýznamnější nejdeckou historickou památkou. Věž je zbytkem původního hradu postaveného v období někdy kolem roku 1250 Konrádem Plikem, který sloužil k ochraně zemské stezky i k uložení cenností a cínu vytěženého v Porolaví. Věž byla až do roku 1790 obydlena, nyní slouží jako zvonice a je v ní umístěn vzácný renesanční zvon pražského zvonaře Brikcího z Cymperka. Hranolová věž má půdorys lichoběžníku, takže při pohledu od jihu lze současně vidět její čtyři hrany. Hradní skála se dříve pro svoji podobu s mužskou hlavou nazývala „Knížecí nos“ (Fürstennase).
Nejdecká křížová cesta je romantickým místem skrytém v přilehlém lese Křížového vrchu. Křížová cesta byla vybudována v letech 1851 – 1858 a neměla a dosud nemá široko daleko sobě rovné pro svou délku a nádhernou polohu přímo nad centrem města. Procházky v tomto místě mají kouzlo v každém ročním období. Nabízí návštěvníkům překrásné pohledy z ptačí perspektivy na historickou část města i daleké výhledy do hlubokého údolí Rolavy.
Nejdecký zámek začal asi kolem roku 1650 stavět hrabě Heřman Černín, stabu dokončil jeho následovník Humprecht Černín asi roku 1653. Podle starých zpráv z poloviny 18. století byl zámek dvoupatrový, měl více než 20 pokojů a věžičku se zvonem a hodinami. Byl přestavěn v roce 1786 hrabětem Janem Nepomukem Hartigem. V roce 1857 byla celá stvba téměř zničena velkým požárem, proto jej tehdejší majitel Jindřich Kleist nechal od základů postavit znovu. Zámek tehdy získal téměř svoji dnešní podbu se stylovou pečetí pseudobaroka, doplněnou prvky pseudorenesance a pseudogotiky. Do dnešní podoby byl zámek přestavěn v roce 1889. Ve velké terasovité zahradě, založené již v 17. století, rostla řada vzácných okrasných dřevin.
Barokní kostel sv. Martina – o kostele sv. Martina nacházíme první zmínku již v roce 1354. Malá gotická stavba byla v průběhu staletí rozšiřována a přizpůsobována dobovému vkusu. Kostel byl několikrát přestavěn, v letech 1755 – 1756 byl více než o polovinu zvětšen do dnešní podoby. Z této doby je také převážná část jeho vnitřního rokokového zařízení. Bohatými řezbářskými pracemi se vyznačují dva boční oltáře p. Marie Bolestné a sv. Jana Nepomuckého. Porozuhodné jsou i rokokové varhany a renesanční náhrobní kámen, zobrazující patrně hraběte Kryštofa Šlika, pohřbeného v kryptě roku 1578. Vedle kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého.
Evangelický kostel, stojící na malebném návrší nad Bernovským rybníkem, je architektonickou dominantou severozápadní části Nejdku. Je nápadný svou zdvojenou jehlancovou střechou věže. Pozemek na stavbu neogotického kostela poskytl v roce 1903 majitel přádelny česané příze Carl Lahusen. Kostel byl dokončen roce 1904. V současné době je sídlem farního sboru Českobratrské církve evangelické v Nejdku.
Jednopatrová budova muzea č.p. 238 byla do dnešní podoby upravena v poslední třetině 19. století a má eklekticky pojatou fasádu s novogotickými prvky. V letech 1976 – 1977 bylo v měšťanském domě s neogotickými dekorativními prvky zbudováno Muzeum dělnického hnutí. Tato expozice vzala za své po listopadové revoluci 1989 a uvolnila místo národopisně orientované stálé výstavě ze sbírek Krajského muzea Karlovarského kraje, Muzeum Karlovy Vary (lidové umění, keramika, cín, podmalby na skle, malovaný nábytek).
Zajímavosti v okolí
Krušnohorský semmering se nazývá horská část druhé nejvýše položené železniční trati v České republice, která vede z Karlových Varů do německého Johanngeorgenstadtu. Na úseku z Nejdku do Perninku překonává vlak na patnácti kilometrech výškový rozdíl 365 m. Otočením do protisměru obloukem o poloměru 180 m se motorový vlak dostane až do nadmořské výšky 915 m n. m. Trať byla dokončena v roce 1899, vede krajinou Krušných hor a nabízí daleké výhledy do údolí říčky Rolavy. Na trati (v obci Pernink) se nachází technická zajímavost – impozantní klenutý kamenný viadukt, který v nejvyšším bodě dosahuje výšky 20 m.
Rozhledna na Tisovském vrchu – Pajndlu byla postavena v roce 1897 spolkem Nejdecká krušnohorská jednota. Kamenná rozhledna stojí na 10m vysoké skále, celková výška rozhledny je 24 m a na její vrchol vede 111 schodů. Rozhledna nabízí jeden z nejkrásnějších rozhledů do širého okolí – nejen na Krušné hory a jejich nejvyšší horu Klínovec, ale i na výšiny Slavkovského lesa a Karlovy Vary. Rozhledna je celoročně přístupná.
www.nejdek.cz