V létě jsem s dětmi vyrazila na dovolenou do Moravských Toplic. Nalákal nás především velký aquapark Terme 3000, který sliboval pro děti plno zábavy. Mě zase přesvědčilo to, že jsou tyto termální lázně ve Slovinsku, které mám moc ráda. Aquapark, ubytování i prostředí však předčilo všechny naše představy.
Terme 3000 – Obrovský aquapark s venkovními i vnitřními bazény
Terme 3000 jsou hlavním letoviskem Moravských Toplic. Součástí je stejnojmenný obrovský aquapark a tři velké hotely. O těch si více napíšeme níže. Aquapark nabízí jak vnitřní, tak venkovní bazény. Můžete se sem proto vypravit nejen v létě, ale i v zimě nebo v horším počasí. Zábavy tady budete mít víc než dost. Plocha 5 200 metrů čtverečních nabízí rovnou 30 bazénů, z nichž některé jsou termální. Nejlepší relax nabízí bazény s horkou černou nefiltrovanou minerální vodou. Ty najdete rovněž i venku a díky teplotě vody se v nich můžete koupat i v zimě. Děti ocení především množství vodních atrakcí.
Těmi největšími lákadly jsou tři obrovské tobogány, z nichž jeden nabízí volný pád, dále vodní trychtýř, další skluzavky uvnitř i venku. Najdete tady i různé stříkačky na vodu, vodotrysky nebo kbelík se studenu vodou, který se pravidelně překlápí. Pro nejmenší je venku nachystána krásná průlezka se skluzavkami v dětském bazénu. Obdobnou, jen menší, najdete v dětském bazénu i uvnitř.
Několik možností ubytování
Ubytovat se zde můžete v některém z hotelů kolem areálu, nebo v bungalovech – chatkách, které jsou hned vedle. My jsme si vybrali chatku, která byla ve vzdálenosti cca 10 minut pěšky. Ať už bydlíte v hotelu, nebo v této chatkové osadě, vstup do aquaparku máte zdarma.
Hlavním hotelem areálu je Termal, ke kterému patří i aquapark. Dalším hotelem stejné úrovně je pak hotel Ajda. Oba mají čtyři hvězdičky a velmi dobré hodnocení. Pokud si chcete dopřát o něco větší luxus, můžete se ubytovat v hotelu Livada Prestige, který má hvězd pět a horká černá termální voda je zavedena i do vany v jednotlivých pokojích.
My jsme se s dětmi ubytovali v apartmánové chatové osadě. Bungalovy nebo chcete-li chatky jsou postaveny v tradičním prekmurském stylu. Jsou různých velikostí. My jsme měli chatu s manželskou postelí v patře a přistýlkou v přízemí. Součástí chatek je vlastní sprcha s WC a kuchyňský kout s rychlovarnou konvicí a ledničkou. Ke každé chatce je i malé venkovní posezení se stolkem, židlemi a slunečníkem. Není to sice pětihvězdičkové ubytování, ale pro rodiče s dětmi ideální jak cenově, tak prostorově. Nemusíte řešit, zda děti nedělají velký hluk a mohou pobíhat kolem chatky v klidném prostředí.
Strava v hotelu Termal – Bohatá nabídka, vynikající jídla
Kuchyně se zakládá na prekmurských tradičních pokrmech, které jsou bohaté na maso a zeleninu. V hotelu Termal, kam jsme na jídlo docházeli, nabízeli pokrmy formou bufetu. Mohli jsme si tak vybrat z velkého množství druhů a nestalo se, že bychom se nenajedli. K snídani byly jogurty, mléko, ovesné vločky, ale i čerstvé ovoce, kompoty, slanina, různé párky, šunka a salámy atd. Zkrátka od každého něco. K obědu vždy byly na výběr různá masa včetně ryb a mořských plodů, stejně jako různé přílohy a saláty. K večeři to bylo podobné. Nechyběla ani zmrzlina nebo dezerty. Zkrátka pokud máte strach, že jsou vaše děti vybíravé a jen tak něco nesní, tady se nají pokaždé.
Okolní výlety
Pokud by se stalo, že by se děti začaly v aquaparku nudit, nebo byste zkrátka chtěli prozkoumat i okolí, doporučím navštívit nedaleký statek Passero. Vyrábí tam domácí pochoutky, jako uzené maso, limonády, sirupy a hlavně čokoládu. Na její výrobu se můžete i dívat. V obchůdku si pak koupíte nějaké laskominy na památku a když si budete chtít před návratem do Moravských Toplic odpočinout, můžete posedět v místní kavárně. My jsme na tento statek šli pěšky. Byla to příjemná procházka na dopoledne.
Druhou zajímavostí je vesnička Bogojina. Tam jsme se svezli místním autobusem. Cesta trvala asi 15 minut. Naším cílem byl unikátní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který je dílem slavného slovinského architekta Joža Plečnika.
Zdroje: Bláznivá máma, Rady na cestu, Objevuj Slovinsko, osobní zkušenost autorky článku — Sabina Huřťáková
