Začátek února tradičně znamená jediné – rodí se malí zajíčci. Pražská zvířecí záchranka letos přijala první hlášení o nalezeném mláděti už 2. února a podobné telefonáty se od té doby opakují. Právě ve městech a jejich okolí jsou malí zajíčci obzvlášť ohrožení – nejen predátory, ale i dobrou vůlí lidí.
Na rodinných procházkách v parcích, na loukách nebo okrajích měst se tak můžete setkat s drobným, schouleným zajíčkem. Vypadá opuštěně, bezbranně a přirozený instinkt velí pomoci. Jenže právě v tomto případě může být zásah člověka fatální chybou.
Proč malého zajíčka většinou zachraňovat nemáte
Samice zajíce se k mláďatům vrací jen několikrát denně, aby je nakojila. Po zbytek času leží zajíčci tiše a nehybně v trávě, aby na sebe neupozornili. To, že je mládě samo a nehýbe se, je tedy zcela normální stav, nikoli známka opuštění.
Pokud tedy na procházce uvidíte malého zajíčka schouleného na zemi, nejlepší pomocí je prostě odejít. Výjimkou je situace, kdy leží přímo na cestě nebo jiném místě, kde mu hrozí okamžité nebezpečí. V takovém případě je možné ho velmi opatrně přesunout o pár metrů stranou.
Co dělat, když zajíčka přinese pes nebo dítě
Častým scénářem je, že zajíčka přinese domů pes nebo ho zvedne malé dítě. Pokud alespoň přibližně víte, odkud byl zajíček vzat, je ideální vrátit ho zpět na místo nálezu, položit do trávy a odejít. Dotyk by měl být co nejmenší.
Jestliže ale místo původu neznáte, nebo pokud zajíček zůstává na stejném místě i následující den, je nutné okamžitě kontaktovat záchrannou stanici a řídit se jejími pokyny. V Praze a okolí funguje nepřetržitá linka Pražské zvířecí záchranky na čísle 774 155 185. Nikdy se nesnažte o péči doma – zajíčci mají velmi specifické potřeby.
Kdy je nutné jednat ihned
Existují situace, kdy neplatí pravidlo „odejít a nechat být“. Pokud zajíček pobíhá zmateně, leží na boku či na zádech, je viditelně zraněný nebo ho přinesla kočka, je nutné ho vzít do tepla a ihned volat odbornou pomoc. V těchto případech už jde o skutečné ohrožení života.
Zvláštní kapitolou jsou útoky přirozených predátorů, například strak. I když je to pro přihlížející těžké, zásah obvykle nepomůže – poranění bývají vážná a predátor si navíc najde jinou kořist.
Učíme děti respektu k přírodě
Setkání s mládětem je skvělou příležitostí, jak dětem vysvětlit, že pomoc přírodě někdy znamená nezasahovat. Právě při rodinných výletech vznikají situace, kdy se děti učí rozpoznat rozdíl mezi skutečnou záchranou a lidským pocitem, který může zvířeti uškodit.
Pražská zvířecí záchranka přitom funguje nepřetržitě a ročně pomůže tisícům zvířat v nouzi. Její provoz je z velké části závislý na drobných dárcích a podpoře veřejnosti, bez které by podobné zásahy nebyly možné.
Zdroj: Pražská zvířecí záchranka, Zvíře v nouzi (www.zvirevnouzi.cz)
