Pláč. Přirozená součást života. Pro mnohé ještě stále znak slabosti. Pláč není bezdůvodný. Tělu poskytuje cestu, jak se vyrovnat se stresem. Pro miminka je to dokonce jediný způsob komunikace se svým okolím. Během prvních tří měsíců života propláčou děti bez zjevného důvodu asi dvě hodiny denně. Miminka pláčou, protože mají hlad, je jim teplo nebo zima nebo mají nedostatek vjemů nebo jejich nadbytek. Plakat mohou miminka také kvůli plné pleně. Případně přivolávají maminku, aby se jim věnovala.
Jenže často jsou miminka přebalená, vyspinkaná, nakrmená a křičí. Příčiny mohou být různé. Miminka se často uklidní jen v náručí milující maminky nebo tatínka. Mnozí rodiče tak slýchají, že si miminko na jejich péči a laskavost zvykne. Zvykne si na nošení na rukou, nošení v nosítku a podobně. Miminko si na nic takového zvyknout nemůže. Už je totiž zvyklé z bříška své maminky. Blízkost a houpání pro něj není nic nového. Jenže jakkoliv si rodiče toto uvědomují, neustálé nošení na rukou, houpání na míči a konejšení je vyčerpávající. Fyzicky, ale mnohdy také psychicky. Někteří pak radí nechat miminko vyplakat. Je to však dobrý nápad?
Výchovná metoda Sira Trubyho Kinga
Některé výchovné směry z 30.-50. let minulého století pláč zcela akceptovaly. Šlo například o výchovnou metodu Sira Trubyho Kinga, která podporovala vyplakání miminka. Důvod? Prý se mu tak vytvoří režim spánku a krmení. Podle metody mělo miminko spát od sedmi do sedmi bez přerušení a bez kontroly rodičů. Přes den pak mělo dostat jídlo jednou za tři hodiny. Je jasné, že miminka plakala a chtěla stravu častěji nebo v jiné časy. Propagátoři metody přesvědčovali maminky, že pláč miminka jen snahou o získání pozornosti nebo dokonce manipulací. Pláč tedy tato i jiné metody bagatelizovaly. Určitě jste už slyšeli, že si miminko potřebuje trénovat plíce, že? Pláči bylo třeba nepodlehnout a odolat.
Novější zvěsti hovořily o tom, že miminka si potřebují odplakat veškerou bolest a je tedy v pořádku nechat miminko plakat. V tomto případě je to však tak, že maminka má miminko u sebe, ale nepokusí se ho uklidnit jinak než svou pouhou přítomností. V každém případě ani jedna metoda nebere ohled na to, že pláč může miminko vyčerpat a hrozí také nedostatečný příjem mléka nebo dehydratace.
Pláč znamená pohotovost
Pláč je stavem nejvyšší pohotovosti. Pro miminka je to komunikace. Pláčem miminko projevuje své potřeby. A pochopitelně chce, aby tyto potřeby byly naplněné. Určitě to není tak, že by miminko svým pláčem chtělo své nejbližší manipulovat. V podstatě se během pláče ani nic neučí a pláč miminku nikterak nepomáhá. Zatímco starším dětem a dospělým určitý druh pláče pomoci může, u miminek je to jinak. Miminka pláčem prostě vyjadřují své potřeby.
Údajně existují dvě stádia pláče. V prvním stádiu hledá miminko maminku, její prs, případně potřebuje usnout. Právě potřeba spánku je velmi často důvodem k pláči. Jde tedy často o pláč, který je vlastně protestem. Takový pláč miminku neškodí. Pokud tedy miminku nepomůžete okamžitě, určitě se nic nestane. V případě, že však pláč přeroste v zoufalství, jednotlivé soustavy v těle začnou omezovat svůj chod na naprosté minimum, aby přežily životně důležité orgány. Takový zoufalý pláč už pochopitelně malému dítěti nic dobrého nepřinese. Je urgentní. Maminka tedy reaguje naprosto správně, pokud má touhu utišit své malé miminko.
Pokud by maminka nechala dítě vyplakat, může mu ublížit. Pláč má totiž vliv na mozek a jeho rozvoj. Ačkoliv jde o rané zážitky, mohou negativně ovlivnit strukturální organizaci mozku. Stejně tak může mít vyplakávání negativní vliv na prospívání miminka. Dále s sebou zoufalý pláč nese spoustu chemických projevů. A ty negativně ovlivňují růst a vývoj miminka, a dokonce i imunitní systém. Pláč pro miminko znamená také riziko dechové tísně, a nitrolebního krvácení.
Pláč je samozřejmě spojený také se stresem. Vyplavuje stresové hormony do těla. Vliv má také na psychiku miminka. Některá miminka, která pláčem ničeho nedosáhnou, po nějakém čase rezignují. Zvyknou si na to, že jim nikdo nenaplní jeho potřeby. To má samozřejmě vliv na jejich psychiku i do budoucna. Takové děti později nebudou plakat a budou v sobě dusit své potřeby. Budou v sobě potlačovat emoce. Uzavřou se do sebe.
Je asi jasné, že pláč také snižuje zásoby energie a kyslíku. Ostatně toto platí nejen u dětí, ale také u dospělých. Jistě víte, že po neutuchajícím pláči jste unavení. Navíc pláč zvyšuje nitrolební tlak a počet bílých krvinek. Nechat plakat miminko tedy není vůbec dobrý nápad.
Jak miminku pomoci?
Je dobré se naučit rozeznávat, co zrovna miminko potřebuje. Naplňovat jeho potřeby jako je hlad, potřeba blízkosti a mazlení a podobně. Určitě je vhodné předcházet únavě a přílišné míře podnětů. Pokud pláč neustává ani při kontaktu s maminkou, je dobré vyloučit potíže s kojením. Dále je dobré v případě pláče a propínání kontaktovat fyzioterapeuta, případně navštívit odborníka, který vyloučí nejrůznější blokády. Vhodné je využívat nošení miminka. Dost často totiž pomáhá s uklidněním.
Zdroj: Mamila, iDnes, Psychologie
