Pro mnohé není botanická zahrada tak atraktivní jako ta zoologická. Přitom je to škoda. I botanická zahrada může být opravdu skvělým zážitkem. V té liberecké si určitě přijdou na své i malí návštěvníci. Kromě květin v ní totiž můžete obdivovat také akvária. Dětem pak návštěvu stačí zajímavě podat. Výhodou je, že v botanické zahradě obvykle není příliš mnoho návštěvníků ani za špatného počasí. Ve chvíli, kdy v zábavním parku nebo v bazénu bude plno, v botanické zahradě můžete nerušeně prohlížet jednotlivé expozice.
Deset skleníků a zahrada
Ihned po vchodu do botanické zahrady můžete obdivovat krásné květiny na zahradě. To nejlepší vás však pochopitelně teprve čeká uvnitř. Najdete tu celkem 10 skleníků. A co všechno v nich můžete vidět? V pavilonu A lze obdivovat zvláštní sukulenty a kaktusy. Jde o opravdu nevšední podívanou na rostliny, které žijí ve velmi suchém prostředí jižní Afriky nebo severoamerické pouště. V expozici uvidíte napodobenou kamenitou pustinu.
Nemo i kopřivák morušovitý
Pavilon B patří akváriím. Právě tady se bude líbit především dětem, protože tu mimo jiné plave také Nemo. Ano, v pestrobarevné přehlídce nejrůznějších vodních živočichů, obojživelníků a ryb najdete také klauny očkaté, které děti díky pohádce zaujmou. Určitě však nebudou jediné. Zajímavých ryb je tu opravdu velká spousta. Kromě akvárií je v tomto pavilonu k vidění také příroda Madagaskaru a Afriky. Obdivujte Aloe nebo Kalanchoe, ale také baobaby. Možná vás překvapí, že některé rostlinu dorůstají výšky šesti i více metrů.
V dalším pavilonu se přesunete do Austrálie pod větve blahovičníků. Díky oranžové zemi a soustavnému volání holoubků diamantových si opravdu budete připadat jako u protinožců. V tomto pavilonu najdete i jednu z nejnebezpečnějších rostlin — kopřivák morušovitý. Bát se nemusíte, je vysazený tak, aby se ho nikdo nemohl dotknout.
Masožravky a největší trs bambusu
Děti určitě zaujmou také masožravé květiny v pavilonu D. Rázem se ocitnete v močálu jihovýchodu USA nebo v Mexiku. A pomalu můžete pokračovat dál. Rovnou do Amazonie a pavilonu E. Pavilon nazvaný také Neotropis představí rostliny z Jižní Ameriky — vanilku, ananas, papáju nebo kakaovník. Další úžasnou zajímavostí, kde budou mít nejen děti otevřená ústa, je pavilon F. Pavilon velkých kaktusů je zajímavý tím, že jsou tu kaktusy vysazené do volné půdy a mohou tak prorůstat až do podloží zahrady. Díky tomu se mohou dorůstat opravdu obřích rozměrů. Najdete tu díky tomu největší druh kaktusu na světě. V přírodě se dorůstá výšky kolem 20 metrů a dožívá se asi 200 let. Roste však pomalu. Exemplář v botanické je vypěstovaný ze semene v roce 2002.
Dnes je to tedy ještě takřka miminko. V pavilonu je však vysokých kaktusů mnohem více. A také je tu několik druhů agáve. Když budete mít štěstí, uvidíte ho kvést. Agáve totiž kvete jednou za život a u velkých druhů je to opravdu událost.
Pojďme však dál do expozice věnující se tropům starých kontinentů. Dominantou pavilonu G je trs největšího bambusu na světě z Bornea. Také tu můžete obdivovat uměle vytvořený model kmene pralesního velikána s typickými deskovými kořeny. V pavilonu H se potom můžete seznámit s pravěkem. Tedy světe, který neznal trávu ani jiné kvetoucí rostliny. Podívejte se, jak vypadaly rostliny, kterými se živili dinosauři. Tady se budou skvěle cítit právě milovníci dinosaurů. A ostatní budou obdivovat minimálně vodopád, který celou scenérii dotváří.
Lekníny, orchidee a bonsaje
V pavilonu I můžete obdivovat přes 200 let staré stromy plnokvětých japonských kamélií. Ty rostou okolo bazénu, ve kterém plavou Koi kapři. Na jaře můžete v pavilonu cítit vůni pomerančů a citronů. Další úžasnou podívanou nabídne pavilon L. Lekníny. Nejen tak ledajaké. Právě tady můžete vidět největší i nejmenší lekníny světa.
A zapomenout nesmíme ani na sbírku více než 1500 druhů orchidejí a také bonsají. V botanické zahradě najdete například 250 let staré bonsaje jalovce čínského. Jde o nejdéle pěstovaný exemplář mimo orient. Rostlina byla z Dálného východu dovezena v roce 1882 do Rakouska a přes šlechtické zahrady ve Vídni a v Čechách se dostala v roce 1977 do Liberce.
Kdy je v botanické zahradě otevřeno?
Skvělou zprávou je, že botanická zahrada je přístupná prakticky po celý rok. Otevřeno je opravdu denně, liší se jen otevírací doba. Ta je během zimního času od 9 do 16 hodin a během letního od 9 do 18 hodin. Poslední vstup je pak možný v 17:30. První den nového roku je specifická otevírací doba. Skleníky lze navštívit až od 10 hodin.
Vstupenky na místě i on-line
Stejně tak jako na mnoha jiných místech, také v botanické zahradě umožňují nákup vstupenek na internetu. Pokud si lístky koupíte online, ušetříte. Slevy však nejsou nikterak velké. Není divu. Ani vstupné do botanické zahrady totiž není vysoké. Dospělí zaplatí za vstup 150 Kč při platbě na místě, děti do šesti let jsou zdarma. Vstupné pro čtyřčlennou rodinu se staršími dětmi pak vyjde na 350 Kč, pro pětičlennou pak 410 Kč.
Jak se dostat do botanické v Liberci?
Přijet můžete autem a zaparkovat v ulici Purkyňova, která sousedí s botanickou zahradou. Nejde o hlídané parkoviště, ale zpoplatněné je podle městského tarifu. Za hodinu parkování zaplatíte 40 Kč. Ulice je zpoplatněná i o víkendu. Další možností je nechat vůz v parkovacím domě Libereckého kraje a přijet tramvají č. 2 a 3 na zastávku Rybníček. Parkování vás tak vyjde mnohem levněji. Od pondělí do pátku se v parkovacím domě platí 60 Kč na 24 hodin a o víkendech a svátcích dokonce jen polovina. Navíc si z automatu můžete vzít nulovou jízdenku na MHD a spolu s parkovacím lístkem ji použít na 70 minut MHD zdarma. Jen je třeba počítat s tím, že od tramvajové zastávky musíte k hlavnímu vchodu do zoologické zahrady dojít. Je to asi sedm minut chůze.
Zdroj: Botanická zahrada Liberec, Parkování Liberec
