V minulém článku jsme si představili tři hrady, na kterých můžete s dětmi potkat různá strašidla. Některá nám ve výčtu ale chyběla. Třeba slavná Bílá paní Perchta. Pojďme se tedy podívat na další památky, které jsou známé pro své pověsti, legendy a kde se údajně zjevují duchové a nepozemské bytosti.
Houska není jen průrva do Pekla
V malebné krajině, uprostřed lesů na Kokořínsku leží hrad, který proslavil nejen Karel Hynek Mácha, ale i pověst, že se zde skrývá průchod do samotného Pekla. Postaven byl již během 13. století, ale přesné datum neznáme. Původní podobu si Houska udržel až do 16. století, kdy byl přestavěn na renesanční zámek. Přestože nyní se jedná o zámecké sídlo, nikdo mu neřekne jinak než „hrad Houska“. V roce 1639 jej obsadili Švédové pod vedením velitele Oronta. Ten se údajně spřáhl se samotným ďáblem. Zemřel posvěcenou kulí, ale na Housce se jeho duch údajně zjevuje až dodnes. Je to tedy strašidlo, ale ne právě pohádkové.
Bílá paní Perchta na Rožmberku
Pokud bychom chtěli strašidlo veskrze pohádkové, musíme se vypravit na jih Čech, na krásný hrad Rožmberk. Ten byl podle první písemné zmínky vystavěn již roku 1250 a má tak opravdu bohatou historii. Jeho zakladatelem byl Vok I. z Rožmberka. Hrad se později rozšířil a dnes ho tvoří horní a dolní hrad s věží Jakobínkou. I on si prošel mnoha přestavbami a dnes jeho podoba zakotvila v renesančním hávu. Dolní hrad je jedním z nejstarších hradů v České republice.
Bílá paní, která zde straší, byla kdysi skutečnou ženou. Jmenovala se Perchta z Rožmberka a byla provdána za krutého manžela, který ji i se svou matkou týral. Drželi ji o hladu a zimě, nedovolovali žádné potěšení. Marně psala Perchta otci a bratrům o pomoc. Její prosby vyslyšeny nebyly. A protože svému choti ani na smrtelném loži neodpustila, bloumá chodbami Rožmberku dodnes. S její postavou se pojí zajímavá legenda. Kdo ji spatří s bílými rukavičkami, toho čeká radostná událost a narodí se mu dítě. Kdo ji však uvidí s rukavičkami černými nebo červenými, toho čeká pohroma, tragédie a zmar. Pokud se tedy na Rožmberk vypravíte, dejte si pozor a doufejte, že když se vám zjeví, bude mít rukavičky bílé.
Hrad Perštejn a duch matky s dítětem
Také náš snad nejkrásnější hrad – Perštejn, má své strašidlo. Je jí další Bílá paní, která však nenosí rukavičky, ale dítě v náručí. Hrad Perštejn se hrdě vypíná na skále nad řekou Svratkou a zhlíží do okolí již od 13. století. Když se na něj podíváte, máte pocit, jako kdyby vyrůstal rovnou ze skály. Ostatně jeho sklepení je do skály vytesáno. Váže se k němu legenda, že když jej začali stavět, jeden z poutníků se nechal slyšet, že hrad nepůjde dokončit. Stavitel se nedal zastrašit, a tak poutník zarazil do země svou hůl a prohlásil, že uvěří, až se jeho hůl zazelená. Jak to dopadlo? Hrad stojí a pod ním roste nejstarší tis červený na Moravě.
A kdo je místní Bílá paní? Tady panují jisté dohady. Může jít o šlechtičnu – Adlétu, kterou její otec, pán z Perštejna poslal na Veveří. Jenže Adléta se vrátila obtěžkána a když se rouhala, aby se ihned hanbou propadla, přesně tak se stalo. I když zmizí z povrchu zemského, zjevuje se zde stále jako duch. Může však jít i o jistou Elišku, což je buď služebná nebo i nějaká ta šlechtična. Prý byla marnivá a trávila dlouhé hodiny před zrcadlem. Když odmítla kvůli svému krášlení chodit i na bohoslužby, kněz ji proklel. A tak i ona může bloudit chodbami Perštejna a kdekoho vystrašit. Možná že duch patří Elišce, možná Adlétě, a možná oběma. Anebo úplně někomu jinému? Zkuste se na tento krásný hrad vypravit. Třeba ji potkáte a prozradí vám, co se jí stalo a kým za života byla.
Líbí se vám články o hradech a zámcích, na kterých můžete potkat zajímavé bytosti, duchy a strašidla? A už jste někdy nějaké nadpřirozené stvoření potkali? A víte, že si o dětech a dobrodružství na hradě můžete i číst? Nedávno jsme zrovna jednu takovou knihu pro děti doporučovali. Více informací o ní najdete v článku: Nová dětská knížka zavede děti na hrad Rožmberk. Dva nezbedové tentokrát prožijí dobrodružství v renesanční době.
Zdroj: www.hrad-rozmberk.cz/cs, www.hrad-pernstejn.cz/cs, hradhouska.cz, Epocha, 8/2005, str. 37 – 41.
