Rodinné výlety – kam na výlet s dětmi a rodinou Rotating Header Image


Pražské věže

Malostranská mostecká věž

Malostranská mostecká věž je nejmladší částí Karlova mostu. Dříve bránila cestu na Malou Stranu a sloužila také jako sklad a požární hláska.

Vyšší z obou věží stojících na malostranském břehu Vltavy je nejmladší částí celého Karlova mostu. Byla postavena po roce 1464 na náklad českého krále Jiřího z Poděbrad na místě starší románské věže, která byla vybudována společně s nižší věží. Její podoba pravděpodobně navazuje na koncepci Parléřovy Staroměstské mostecké věže stojící na opačném konci Karlova mostu a je vzácnou stavební památkou pražské pohusitské gotiky. Spolu s menší a starší věží chránily bránu, kterou se vstupovalo na Malou Stranu. Stavba sloužila jako sklad a požární hláska. Výška věže je 43,5 m, ochoz byl založen ve výšce 26 m. Původně měla mít zřejmě bohatou sochařskou výzdobu, připravené niky pro umístění soch ale zůstaly prázdné. Dnešní podoba věže pochází z let 1879–1883, kdy došlo k její úpravě architektem Josefem Mockerem.

Petřínská rozhledna

Rozhledna byla vystavěna pro Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891 na podnět zakladatelů Klubu českých turistů. Pro stavbu věže, inspirované projektem pařížské Eiffelovi věže, byl vybrán vrch Petřín a lokalita v nadmořské výšce 318 m.

Stavba byla zahájena 16. března 1891 podle návrhu arch. Vratislava Pasovského, autory konstrukce byli Ing. František Prášil a Ing. Julius Souček z Českomoravské strojírny. Slavnostního otevření se rozhledna dočkala 20. srpna téhož roku. Základy věže byly položeny 11 metrů hluboko a na nich vystavěna 63,5 metrů vysoká ocelová konstrukce vážící 175 tun. Jádrem konstrukce je osmiboký tubus, v němž je umístěn výtah, okolo něhož se vinou dvě točitá schodiště se 299 schody – jedno pro chůzi nahoru, druhé pro chůzi dolů. Celá konstrukce je zavětrována prvky tvaru svatoondřejských křížů. Rozhledna má dvě vyhlídkové plošiny, horní ve výšce 55 metrů. Přízemí a suterén věže tvoří zděná budova v neorenesančním stylu. Začátkem července 1938 vypukl na vrcholu rozhledny požár, jehož příčinou byl zřejmě elektrický zkrat ve výtahové kabině. Od roku 1953 až do roku 1992 sloužila věž jako televizní vysílač. Dnes je využívána již jen jako rozhledna.

 

Zrcadlové bludiště na Petříně

Bludiště na Petříně bylo původně zbudováno za účelem pavilonu Klubu českých turistů na Jubilejní zemské výstavě 1891. Postavil jej pražský tesařský mistr Matěj Bílek podle projektu architekta Antonína Wiehla.

Dřevěná budova bludiště stála původně v blízkosti nároží Průmyslového paláce, o dva roky později byla přemístěna na Petřín vedle Petřínské rozhledny. Pro budovu bludiště se stala inspirací podoba někdejší gotické vyšehradské brány zvané Špička, postavené ve druhé polovině 14. století Karlem IV. Stavba je tedy obrazem představ o gotickém stavebnictví na konci 19. století. V prostředním sále se nachází diorama znázorňující boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648. Nezvyklá kombinace trojrozměrné scény s malbou Hradčan na pozadí je dílem bratrů Adolfa a Karla Liebscherových a Vojtěcha Bartoňka. V obou bočních sálech byla v průběhu doby nainstalována zrcadla, přičemž levá místnost objektu byla v roce 1911 vybavena různě vypouklými a vydutými zrcadly (tzv. síň smíchu). Celkem se v bludišti nachází 31 obyčejných a 15 zkreslujících zrcadel.

 

Staroměstská mostecká věž

Gotická věž tvořící bránu do Starého Města pražského. Věž sloužila zároveň jako brána, kterou procházeli čeští králové, kteří putovali na Pražský hrad ke korunovaci do chrámu sv. Víta.

Staroměstská mostecká věž patří k nejpůsobivějším gotickým dílům na světě. Věž spolu s mostem nechal vybudovat podle návrhu Petra Parléře císař Karel IV. Brána do Starého Města pražského byla koncipována zároveň jako symbolický vítězný oblouk, kterým procházeli čeští králové na své korunovační cestě městem do chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Výstavba byla započata záhy po položení základního kamene Karlova mostu v roce 1357. Stavitel věž umístil na mostním pilíři mezi první a druhý oblouk mostu. Budova byla stavebně dokončena ještě za života Karla IV., jeho syn Václav ji nechal již jen doplnit o dílčí výzdobu. Věž byla několikrát svědkem zlomových událostí. Na konci třicetileté války roku 1648 odolala pravobřežní pražská města švédskému vojsku také díky Staroměstské mostecké věži. Při švédském ostřelování věže byla však značně poničena unikátní gotická výzdoba západní strany. Podruhé se věž zapsala do historie za revoluce 1848, kdy zde povstalci bránili průchodu rakouských jednotek přes most.

 

Svatomikulášská městská zvonice

Věž u barokního chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně sloužila ve své historii jako zvonice i požární hláska a sídlo ponocného. Věž byla za minulého režimu využívána také jako pozorovatelna Stb.

Barokní zvonice, která sloužila zároveň i jako požární hláska a sídlo ponocného, byla sice budována spolu s kostelem sv. Mikuláše, ale její větší část byla postavena až po dokončení chrámu. Stavbu navrhl a postavil významný barokní architekt Kilián lgnác Dienzenhofer. Jeho žák a zeť Carlo Lurago ji pouze doplnil o některé detaily. Věž byla stavebně dokončena již roku 1752, i když oficiálně se datuje ukončení prací až k roku 1755. Dva roky na to byla budova poškozena při pruském obléhání Prahy. Výška věže je stejná jako výška vedlejší kopule chrámu, ochoz se nachází 65 m vysoko a je přístupný po 215 schodech. Ačkoli se může na první pohled zdát, že věž náleží ke kostelu sv. Mikuláše, nepatřila nikdy církvi, ale byla vždy součástí obecního majetku Malé Strany. Od 60. let 20. století se v duchu tehdejšího režimu změnil účel stavby – na pozorovatelnu Státní bezpečnosti, pro sledování západních ambasád sídlících v okolí věže.

Prašná brána

Prašná brána je jednou z nejvýznamnějších památek středověké Prahy. Právě zde začínala pražská královská cesta a sem vedla významná silnice z Kutné Hory, kde se těžilo stříbro do královské pokladny.

Pozdně gotická městská brána byla postavená na místě starší branské věže, související s opevněním Starého Města pražského z doby panování Václava II. Starší věžový objekt odkazoval svým názvem, Horská brána, na již zmíněnou komunikaci. Poté, co staroměstské hradby, jejichž součástí byla i Horská brána, ztratily založením Nového Města svůj význam a přestaly být udržovány, zpustla věž natolik, že se jí začalo říkat „Odraná“. Stavba současného objektu patrně souvisela s královským sídlem, jež od 70. let 14. století stávalo v těsném sousedství brány v místě dnešního Obecního domu. Věž byla koncipována převážně jako reprezentativní symbol i místo výběru cla. Její výstavba začala v roce 1475 zřejmě pod vedením zednického mistra Václava. Následující rok jej nahradil Matyáš Rejsek z Prostějova. Brána, původně nazývaná „Nová“, měla základy sahající téměř devět metrů pod úroveň dnešního terénu a byla vysoká 42 metrů. Stavba však zůstala nedokončena, což bylo pravděpodobně důvodem, proč byla jen provizorně zastřešena. Asi od roku 1715 sloužila jako skladiště střelného prachu, odtud název „Prašná“. Při pruském obléhání Prahy roku 1757 byla věž značně poničena. Dnešní vzhled věž získala až v letech 1878–1886 za pseudogotické puristické úpravy, kterou vedl architekt Josef Mocker. Předlohou mu byla Staroměstská mostecká věž. Mocker nechal zhotovit novou dlátkovou střechu s nárožními věžičkami a ochozem a dal odstranit hodiny ze začátku 19. století. Dílem jeho přestavby jsou i všechny klenby, stejně jako plastická výzdoba brány, která doplnila zbytky původní Rejskovy výzdoby.


Otevírací doba Pražských věží

listopad–únor: 10–18 hod.
březen: 10–20 hod.
duben–září: 10–22 hod.
říjen: 10–20 hod.
Otevřeno denně včetně pondělí.

www.muzeumprahy.cz

Komentáře lze přidat přes facebook.