Rodinné výlety – kam na výlet s dětmi a rodinou Rotating Header Image


Točník

Hrad Točník

Hrad Točník byl založen po požáru hradu Žebráku roku 1395 Václavem IV. Vzniklo tak jedinečné české souhradí. Hrad Točník je znamenitou ukázkou vyspělého středověkého stavitelského umění, prolnutého prvky pozdějších stavebních úprav, např. sgrafitovou výzdobou purkrabského paláce. K pozoruhodným detailům patří kamenná erbovní galerie tvořící titulaturu Václava IV. a modelová výstava typologie českých hradů.
Historie
Po požáru hradu Žebráku v roce 1395 se začal král Václav IV. poohlížel po vznešenějším a bezpečnějším sídle. Stal se jím hrad Točník vybudovaný pravděpodobně v letech 1398 – 1401 na témže skalním hřebeni jako hrad Žebrák, avšak o 100 metrů výše (456 m.n.m.). Tímto umístěním a stavebním provedením měla být zvýrazněna strategická poloha u norimberské stezky a majestátní postavení krále Václava IV. jako krále českého a římského. Stavba splňovala požadavky krále a byla koncipována tak, aby se král cítil na hradě pohodlně a bezpečně. Byly potlačeny běžné obranné prvky hradu (věže a poloha paláce vůči nepříteli), a tak se stal Točník spíše rezidencí než pevností. Již v roce 1400 nechal Václav IV. na Točník převést a uložit část královského pokladu. V roce 1409 zde byl projednáván spor o Pražskou univerzitu, který skončil vyhlášením Dekretu kutnohorského. Po roce 1413 přestal král na Točník dojíždět a pobýval častěji na svém novém hradě Wenzelštejně u Kunratic. Po smrti Václava IV. přišel hrad o královský poklad a byl předán do zástavy. Oba hrady šťastně přečkaly dvojí obléhání husity (1425 a 1430). Od roku 1475 měl hrad v zástavě loupežný rytíř Burian z Gutštejna a jeho syn Kryštof, kteří jej museli podle rozhodnutí zemského soudu z roku 1487 vydat zpět královské komoře. V následujících letech hrad měnil zástavní držitele.V roce 1524 se zřítil most přes hradní příkop, a tak bylo přistoupeno tehdejším držitelem hradu Janem z Vartenberka k rozsáhlým stavebním úpravám. Byl proražen nový vstup do hradu ze západní strany, přičemž byla brána zajištěna barbakánem (předsunuté opevnění) a byla vyhloubena hluboká studna.
Po Janovi z Vartemberka získali hrad Krajířové z Krajku, kteří pobořili část hradu Žebráku při hledání pověstného hradního pokladu, aniž by jej našli. Lobkowiczové, kteří vlastnili hrad do roku 1594, provedli sgrafitovou výzdobu Velkého paláce, Příčného křídla a věže. Téměř tři století byl hrad s panstvím majetkem české koruny a byl spravován hejtmany, kteří sídlili na zbirožském zámku. Hrad Točník tak ztratil své důležité postavení a postupně chátral. Posledním českým králem, který navštívil Točník, byl císař Rudolf II. Později sloužil hrad jako vězení pro nebezpečné zločince. Během třicetileté války hrad poskytoval úkryt místnímu obyvatelstvu, které se k němu již nechovalo s patřičnou úctou a zanechalo na něm dva tisíce vozů hnoje. Od roku 1674 zde bydlel jen hlídač. Ještě v roce 1681, kdy hrad navštívil Bohuslav Balbín, byl prý Točník obyvatelný. V roce 1733 byla audienční síň hradu v Královském paláci upravena na kapli, zasvěcenou sv. Bartoloměji. Díky tomu se nám dochoval Královský palác v zachovalém stavu až do současnosti. Každoročně se koná na konci srpna v kapli poutní mše. Zvýšení zájmu o oba hrady přineslo až 19. století, kdy jsou jejich ruiny cílem výletů mnohých umělců a vlastenců. V roce 1840, kdy hrad navštívil a popsal F.A.Heber, bydlelo v klenutých místnostech pod kaplí v Královském paláci několik chudých rodin. Avšak obrazy z počátku 19. století ukazují, že druhý palác byl již bez střechy. V roce 1868 se stal vlastníkem panství německý podnikatel H.B.Strousberg, který ponechal Točník a Žebrák svému osudu. Po jeho hospodářských neúspěších, koupili od eráru panství i s hrady Žebrákem a Točníkem Colloredo-Mansfeldové. V roce 1923 a 1924 prodal kníže Josef Colloredo-Mansfeld hrady za 10.000,- Kčs Klubu československých turistů, který zde sice provedl řadu zajišťovacích prací, ale bez památkářského přístupu. Dnes jsou hrady Točník a Žebrák majetkem státu ve správě Národního památkového ústavu.

Dostupnost

Autem: D5 (Praha – Plzeň) exit 34 (Žebrák/Hořovice)
Autobusem: z Prahy přes Zdice, stanice Žebrák cca 350 m od Točníku
Vlakem: na trati Plzeň – Beroun stanice Praskolesy dále po modré cca 6 Km
GPS: Loc: 49°53’27.731″N, 13°53’16.29″E (Točník)

Něco navíc

Třešňovka pod hradem s chovem koz a ovcí, geologické zajímavosti Zámeckého vrchu, medvědín v příkopu hradu Točníku.
replika středověkého dřevěného jeřábu.

V okolí hradů

Žebrák (Městské muzeum, hvězdárna, špitál Sv.Martina „Jiný svět“) – Zbiroh (Městské muzeum, zámek) – Velíz (torzo kláštera a přemyslovského proboštství, pohanská modla Velese, kostel s malebným hřbitovem, Zvonařovo muzeum v Kublově) – Skryje (Muzeum Barrandienu, Skryjská jezírka, Týřov) – Hořovice (zámek)

Kulturní akce

Otevírací doba

březen – duben: so, ne  10  – 16
květen: út – ne  10 – 17
červen: út – ne  9 – 17
červenec – srpen: út – ne  9 – 18
září:  út -ne  10 – 17
říjen: so, ne  10 – 16

Vstupné

plné        70 Kč
snížené    50 Kč
děti do 6r.    10 Kč

Kontakt:
Správa státních hradů Točník a Žebrák
267 51 Zdice
tel.: +420 311 533 202
www.hrad-tocnik.cz

Navštivte další hrady a zámky středočeského kraje.

Komentáře lze přidat přes facebook.