Rodinné výlety – kam na výlet s dětmi a rodinou Rotating Header Image


Na výlet do země zámků – díl II.

Zámky - výlet pro děti

Zámek Schlettau

Sasko – země hned za Krušnými horami, kde najdete spoustu elegantních zámků, dávných hradů, rozlehlých starých parků a zahrad a tajuplných klášterů. Někdy se jí také říká „Sasko – země zámků“.
Ve dvoudílném seriálu jsme pro vás připravili výběr těch nejzajímavějších objektů. Sasko nejsou jenom Drážďany, Míšeň a zámek Moritzburg, který proslul natáčením slavné Popelky. Jsou to i mnohé další, které můžete kdykoliv poznávat. Pro příklad jmenujme třeba známou pevnost Königstein na skalním útesu v Saském Švýcarsku, mocný hrad Augustusburg v Krušných horách nebo rozkošný zámek Pillnitz přímo na břehu Labe.
Většina z nich se nachází nedaleko od hranic České republiky, stačí ani ne hodina jízdy autem a jste tam. Nemusíte mít ani obavy z cizí řeči – většina z nich už nabízí rozsáhlou nabídku i pro turisty z Česka, kteří tvoří stále větší část návštěvníků. K dispozici jsou často i průvodci v českém jazyce, takže můžete vyrazit na výlet naprosto bez obav. A pokud byste se už teď chtěli dozvědět více, stačí se kdykoliv podívat na internetu na českojazyčnou prezentaci www.zeme-zamku-sasko.cz anebo sledovat facebook  https://www.facebook.com/Zamek.Moritzburg.
Teď se už ale pojďme podívat na některé objekty blíže.

Zámek Schlettau

Zámek Schlettau leží na spojnici dvou dávných obchodních cest – krušnohorské solné stezky a stříbrné stezky do Drážďan. Původně zde stál už ve 14. století gotický palác, který sloužil k jejich ochraně, ten byl později přestavěn v období renesance, v baroku byla přidána dvě boční křídla a okolo roku byl celý komplex renovován v duchu novogotiky. Panství, které se rozkládalo okolo původního zámku, propůjčil ve 14. století v léno pánům ze Schönburgu-Crimmitschau král Karel IV. Tehdy patřil zámek Schlettau k českému království. Později jej zakoupili a rozšířili opatové cisterciáckého kláštera v Grünhainu, v 16.-18. století se zámek stal centrem kurfiřtských loveckých radovánek. Zámek obklopuje romantický park se dvěma rybníky, v jeho budovách se nachází muzeum jedinečných obrazů a grafik, věnovaných Krušným horám, ale také například ukázková výrobna bylinných likérů.

Hrad Scharfenstein

02_ScharfensteinHrad byl postaven pravděpodobně okolo roku 1250 na dlouhém skalním výběžku nad říčkou Zschopau v Krušných horách. Staviteli byl zřejmě šlechtický rod Waldenburgů, kteří jsou také doloženi jako první majitelé.  26. ledna 1492 koupil Scharfenstein a okolních 6 vesnic Heinrich von Einsiedel, v držení jeho rodu zůstal hrad až do roku 1931. V roce 1921 hrad vyhořel, během následujících dvou let byl obnoven v původním duchu. V roce 1931 získává objekt továrník Hauptmann Eulitz, který zde nechává vybudovat ornitologickou stanici, po druhé světové válce zde byla polepšovna. Dnes je hrad ve vlastnictví Svobodného státu Sasko, je zde unikátní muzeum vánočních předmětů a dřevěných hraček z Krušnohoří, expozice věnovaná krušnohorskému hrdinovi napoleonských válek Karlu Stülpnerovi a návštěvníky přitahuje zejména vyhlídková věž.

Zámek Rochlitz

03_RochlitzŘíšský hrad Rochlitz vznikl nejspíše někdy v polovině 10. století, do vlastnictví panovnického rodu Wettinů přešel v roce 1143. Do dějin hradu a okolí se zapsala zejména vévodkyně Elisabeth von Rochlitz, která zde měla své vdovské sídlo. Na místním panství v letech 1537-47 zavedla navzdory odporu svého příbuzenstva reformaci. Během následujících staletí byl hrad, později saskými kurfiřty Arnoštem a Albrechtem přestavěný na zámek, využíván nejrůznějším způsobem: byl zde archív, soud, vězení, válečný zajatecký tábor, hudební škola a školní družina. Nedávno byly na zámku objeveny jedinečné středověké graffiti – rytiny na zdech od neznámých autorů připomínají komiks, který ale pochází z 15. století. Jsou součástí nově otevřené výstavy o tisícileté historii zámku, který patřil saské vládnoucí dynastii Wettinů.

Hrad Kriebstein

04_KriebsteinHrad Kriebstein se řadí k nejkrásnějším rytířským hradům v Sasku. Dodnes si zachoval svůj původní gotický charakter, pocházející z roku 1348, který mu tehdy vtiskl jeho vlastník Dietrich von Beerwalde a pozdější rozšíření z roku 1471 od slavného stavitele Arnolda Vestfálského. V roce 1986 byl na hradě nalezen poklad, který zde v jednom z nepoužívaných krbů uschoval jeden z účastníků spiknutí proti Hitlerovi, Heinrich hrabě von Lehndorff, popravený v září 1944. Ten zde nechal uskladnit svůj majetek, odvezený z východního Pruska před ruskou frontou. Část ho zůstala neobjevena a skládala se ze stříbrných, zlatých a porcelánových předmětů a jednoho gobelínu. K pozoruhodnostem patří „Kriebsteinzimmer“ – malovaná komnata pocházející z doby okolo roku 1423, iluzionistické nástěnné malby v klenbové pokladnici z 15. století, mariánské výjevy v kapli z roku 1410 a oltář sv. Alexia.

Zámek Freudenstein

freudensteinKrátce po nálezu stříbra v saském Freibergu nechává míšeňský markrabě Otto na tehdejším okraji města, dnes však přímo v centru, postavit hrad na ochranu stříbrných dolů. Jméno Freudenstein nese až od roku 1525. V 16. století byl sídlem saských panovníků, od roku 1566 probíhá přestavba pod vedením italského stavitele pevností Rocha z Lynaru ve stylu renesance. Po třicetileté válce zde byl vojenský magacín, v napoleonských válkách lazaret a ve dvacátém století až do roku 1979 byl zámek využíván jako obilní špýchar. Dnes se v jeho zdech nachází výstava freiberské technické univerzity „Terra Mineralia“ – největší sbírka hornin na světě, obsahující více než 80000 nejrůznějších nerostů, mimo jiné i řadu drahokamů a polodrahokamů. Dále je zde také saský hornický archiv, jehož nejstarší materiály pocházejí už z 15. století.

Hrad Hohnstein

HohnsteinNa 140m vysoké pískovcové skále uprostřed Saského Švýcarska leží hrad, který byl na přelomu 12. A 13. století postaven jako hraniční pevnost českého království proti míšeňské marce. Do roku 1443 patřil pánům z Dubé, poté přešel sice do saských rukou, ale ještě v roce 1806 byl stále českým lénem. Díky své poloze dokázal odolat i švédskému obléhání. Bylo zde vězení, soud, od roku 1925 zde byla zřízena nejstarší mládežnická ubytovna v Německu, nevydržela zde však dlouho – v letech 1933-34 tu byl umístěn neblaze proslulý koncentrační tábor pro elitní politické vězně, později zajatecký tábor pro polské důstojníky. Po válce se opět vrátil ke svému využití jako mládežnická ubytovna, dnes je hrad oblíben mezi motorkáři, na svém stroji můžete vjet až na hradní nádvoří, je zde muzeum a krásná vyhlídka z hradeb po Labských pískovcích.

Lázně Bad Elster

05_bad elsterJedny z nejstarších německých bahenních lázní. Léčebné účinky místních pramenů se datují už do roku 1699, kdy prý už „od nepaměti“ byly využívány pacienty s mnoha nemocemi. K nejznámějším hostům se řadí básník a učenec Johann Wolfgang von Goethe, jezdila sem ale také často saská královská rodina. Největší rozkvět zaznamenaly lázně ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století. Tehdy také byla postavena většina stávajících lázeňských budov: Královská lázeň, Albertovy lázně, Divadlo krále Alberta, luteránský kostel a palácový hotel Wettinský dvůr. Vznikla tu také poklidná parková promenáda okolo říčky Bílý Halštrov.

Klášter Altzella

06_AltzellaBývalý cisterciácký klášter byl založen v roce 1175 mnichy z kláštera Pforta u Naumburgu. Už od roku 1190 se stal rodinným pohřebištěm saského panovnického rodu Wettinů. V letech 1220-1235, pravděpodobně na zakázku pána z Falkštejna, zde vznikla nejstarší německá právní kniha „Sachsenspiegel“. Rozkvětu dosáhl klášter na počátku 16. století za opata Martina von Lochau, brzy poté však dochází k jeho sekularizaci, některé budovy jsou strženy a použity jako stavební materiál. Osud areálu zpečetil požár v roce 1599. V následujících staletích byl zbytek kláštera využíván pro zemědělské účely, na konci 18. století zde nechali saští kurfiřtové pátrat po pozůstatcích svých předků a postavili pro ně mauzoleum s romantickým parkem. Dnes se z původního kláštera dochovala kromě ruin pouze jediná budova.

Zámek Nossen

07_NossenPrvní zmínka pochází z roku 1185. Tehdejší hrad nad Freiberskou Muldou patřil rytířskému rodu Nuzzinů. Ti ho prodali míšeňskému biskupovi, který z něj učinil své sídlo a později se dostal také pod správu kláštera Altzella. Po zrušení kláštera v roce 1540 přešel zámek do vlastnictví saských kurfiřtů, kteří ho rozšířili na lovecké sídlo s ohromným sálem pro hodokvasy několika set lidí. Později zámek sloužil jako správní středisko včetně soudu a vězení, kde byl například vězněn jeden ze členů slavné „Černé gardy“ Lipse Tulliana. Ve dvacátém století byly interiéry přestavěny na byty. Dnes se v zámku Nossen nachází jedinečná historická knihovna, výstava středověkých mučicích nástrojů a expozice o starých saských šlechtických rodech.

Barokní zahrady Grosssedlitz

08_GrosssedlitzZákladní kámen k takzvaným „saským Versailles“ pochází z roku 1719, kdy si říšský hrabě von Wackerbarth zde vybudoval odpočinkové sídlo a o pár let později ho zřejmě ne zcela dobrovolně prodal Augustovi Silnému. Kurfiřt začal areál zcela přestavovat podle svých vlastních představ, vzhledem k finanční situaci ale zůstal park Grosssedlitz nedokončený. Z plánované monumentální plochy francouzské zahrady o 96 hektarech, která měla sloužit dvorským slavnostem, zbyla nakonec sice jen asi pětina, ale tak je ale 18 hektarů s nedostavěným zámkem, terasami, dvěma oranžériemi, fontánami, alejemi, vodními kaskádami a zhruba 60 sochami jedinečným dokladem barokního zahradního umění a estetiky.

Komentáře lze přidat přes facebook.